Knowthelist

Knowthelist je snadno používatelný přehrávač hudby pro diskžokeje. Má dva samostatné přehrávače s vlastními seznamy skladeb, směšovač s prolínáním hlasitosti, tříkanálový ekvalizér a prolínač.


Do přehrávače nově přidané skladby jsou na pozadí automaticky rozebrány analyzátorem skladeb kvůli zjištění ticha a hlasitosti skladby. Získaná časová razítka pro začátek a konec skladby umožňují přehrávat skladby bez mezer a určená hodnota hlasitosti se dá použít po dobu přehrávání na udržení stálé hlasitosti u všech písní. Skladby se přidávají z hudební sbírky nebo přímo ze souborového systému. Hudební sbírka je vybavena funkcí pro rychlé hledání. Stačí do vyhledávacího pole zadat klíčová slova. Strom se sbírkou, nalezené skladby a seznamy skladeb zůstanou vždy zřetelně členěny v jednom pohledu. Žádná nadbytečná klepnutí pro přepnutí mezi pohledy nejsou potřeba.


Při používání je potřeba si vyzkoušet, co k čemu je. Knowthelist říká, že je úžasným přehrávačem pro večírky a podobné společenské události, tak se podívejte na to, jestli tomu současný stav jeho rozhraní odpovídá. Má se totiž lehce používat úplně všem hostům. Tady bych uvítal podrobnější nápovědu, než jakou je ten jeden přeložený odstavec výše napsaný autorem.


Když jej budete chtít používat, aniž byste se mu při tancování hodlali po delší období věnovat, není totiž dobrovolníků nazbyt, najděte ve sloupečku mezi oněmi dvěma přehrávači a zapněte automatického diskžokeje, který využije přednastavené přesně určené hudební knihovny stanovené pro toho kterého diskžokeje v seznamu (a můžete přidávat další), vybrané z celkové množiny skladeb, které máte na disku.


Nastavení prolínání skladeb a jiné věci vás očekávají v nastavení programu. Ty si projděte, ať můžete zhodnotit, nakolik jednoduché a k věci možnosti nastavení jsou. Myslím, že je to srozumitelné.


Na kartě Sbírka ve stromovém pohledu na systém souborů a skladeb zaškrtněte, které složky/skladby na disku se mají brát v potaz. Ty uvidíte v hlavním okně přehrávače (Sbírka). To půjde rychle, znáte to pochopitelně odjinud. Zaškrtněte také třeba, že chcete sledovat změny ve složkách, a dejte Prohledat nyní. Způsob, jakým se bude strom se sbírkou zobrazovat, ovlivníte přepínači.

Na kartě Prohlížeč souborů nastavte cestu ke složkám, k nimž chcete mít tento druh přístupu. Tyto se budou zobrazovat v přehrávači na kartě Složka. Když už tu máme zvlášť vybrané skladby, které tvoří naši uměle vytvořenou sbírku (na disku můžete mít skladeb daleko více), tak můžeme mít po ruce i prohlížeč souborů, který se nastavuje podobně. Skladby se do seznamů skladeb k přehrání přetahují pohodlně.

Automatický diskžokej se používá tak, že si nastavíte cesty k adresářům, zapnete jej a necháte stroj dělat jeho práci. Na tento způsob využití si teprve zvykám, ale má to ten smysl, že místo toho, abych poslouchal pořád dokola víceméně to samé, daří se touto metodou dosahovat daleko větší rozmanitosti.


Jenom by mě zajímalo, jestli to dělám dobře, když mám víc diskžokejů. Zdá se mi, že si to nějak nepamatuje, co jsem nastavil při posledním sezení. Na začátku musím, jak předpokládám, vedle zapnutí diskžokeje, nechat jej začít dělat jeho práci. Pak je tam to tlačítko set. Tím se vybírá konkrétní kufr, který diskžokej dostal, aby mohl dělat to, co dělat má. A tak bych právě rád viděl víc informací k tomu, jak to řídit. Když bude mít první diskžokej dost kufrů s písničkami, tak může vybírat písničky po celé to setkání úspěšných lidí, a není potřeba přepínat na dalšího diskžokeje, aby se ujal předsedání. Jestli si program nebude pamatovat, jak byly nastaveny cesty, které mají používat ty kufry, další diskžokejové, jestli si nebude pamatovat přidané kufry, tak se mi nechce se s tím moc babrat. Ledaže by tu bylo něco, něco navíc, nějaké bohaté možnosti, jak ovlivnit vkus diskžokeje, prostě si vyhrát, když je to přehrávač.

Puddletag

Puddletag je editor značek, kterými jsou popsány zvukové soubory. Na rozdíl od většiny značkovacích programů pro GNU/Linux používá tabulkové rozvržení, takže všechny značky, které chcete ručně upravovat, jsou vidět a jsou snadno upravitelné.


Jsou podporovány běžné funkce přítomné v editorech značek (vytažení údajů pro značky z názvů souborů, přejmenování souborů založené na jejich značkách pomocí vzorů a základní práce se značkami).


Potom jsou tu další funkce, se kterými se dají provádět věci, jako je nahrazování textu, jeho zkrácení, převody postihující písmovku (velikost písma) atd. Činnostmi se dají zautomatizovat mnohokrát opakované úkoly. Je podporováno vyhledávání na internetu využívající služby Amazon (včetně obalů alb), Discogs (týž případ), FreeDB a MusicBrainz. Vedle uvedeného Puddletag dokáže ještě mnohem a mnohem víc (výčet hlavních vlastností zde).


Podporované formáty: ID3v1, ID3v2 (mp3), MP4 (mp4, m4a, etc.), VorbisComments (ogg, flac), Musepack (mpc), Monkey’s Audio (.ape) a WavPack (wv).


Tomahawk

Po delší době, kdy si příznivci mohli myslet, že neví, co si o tom mají myslet, protože se zdánlivě nic moc dlouhé měsíce, určitě víc jak rok, nic moc nedělo, došlo na nové vydání přehrávače hudby pojmenovaného po indiánské vrhací sekeře Tomahawk. Nyní je ve verzi 0.8. Už taky bylo načase. Já si během čekání na svou příležitost na to, že práci je potřeba udělat důkladně, na to, že to nebude vydáno hned, snadno zvykl.


Na uvítací stránce je k přečtení slogan, který se nám zhruba těmito slovy, volně vyloženo, "Hudba je všude. Vy už za ní teď běhat všude nemusíte", snaží sdělit, že váš život odteď bude o něco lehčí, protože nebudete muset obíhat tolik zastávek se záznamy hudby, o kterých třeba ani nevíte. Pokud vám jde zrovna o toto.

 
Mně, protože jsem zatím nevzal na vědomí hlavní vymoženost přehrávače, onu propojitelnost různých zdrojů, na začátku stačilo v Nastavení programu, které je rozsahem z těch střídmějších, nastavit cestu ke sbírce s hudbou.

 
Tam, kde vidíte obrázky všelijakých alb mně neznámých umělců, se jedná o upoutávku nabízenou programem po instalaci.


Přídavné moduly zajišťující různé služby najdete v Nastavení. Jinak jsou statistiky přehrávání na obrázcích pořízených hned po instalaci, jak chápete, záměrně prázdné.

Každopádně Tomahawk chce být myšlenkou novým druhem hudebního přehrávače, který zve k tomu, aby se veškerý obsah, který hodláte vysílat, to, co jste přijali, co leží někde na soukromém serveru, vámi pečlivě připravené seznamy skladeb k poslechu, rozhlasové stanice, které máte naladěny, a také přátelé, na které jste při své pouti životem narazili, setkali na jednom večírku. Dozvídáme se, že je na čase, abychom se družili.


Obrázky níže upozorňují na to, že se blíží Vánoce. Připravovat se začněte již nyní. A nejen chlebem člověk je živ. Využijte příležitosti a nasyťte se duchovní potravou.




O novinkách si počtete přímo v programu. za sebe řeknu, že je důležité, že je tolik dobrých přehrávačů. To moje malé překládání jejich rozhraní je příspěvkem, který ocení jen pár set tisíc rodilých mluvčích, kdežto jiný můj projekt cílí na miliony.


Jak to pracuje? Tomahawk slibuje a radí: Přestaňte nahánět hudbu po celém internetu - shánět služby, jež nepoužíváte, nebo zdroje, k nimž nemáte přístup. Zadejte název nebo odkaz na písničku, album nebo seznam skladeb, Tomahawk vám najde ten nejlepší zdroj a prostě jej přehraje.

Přidejte své oblíbené služby, podpůrné hudební soustavy, knihovny připojené k síti, vzdálená úložiště, poskytovatele hudebních dat, společenské sítě a další.

Moje situace je taková, že stojím zatím tam, co kdysi. Stačí mi poslech toho, co znám. A nevím, zda a kdy tyto oznamované výhody přehrávače vyzkouším a využiju. Tomahawk mi nyní může sloužit jako líbivý pěkně zpracovaný přehrávač, kterým bych třeba mohl nahradit Xnoise, když už jej jeho autor přestal vyvíjet. Ale i když už Xnoise, podle poslední informace, co jsem před časem dostal, neprovádí nový vývoj, tak jej přesto v poslední době celkem často spouštím.

A tak by to taky mělo být. Přehrávač má přehrávat. A vedle toho spouštím i Clementine či Amarok aj. A neměl bych zapomínat na Aqualung, o kterém jsem nedávno psal. To, co děláme, má vždy nějaký smysl. Tímto tomu všemu spojenému úsilí smysl dávám. Je to snadné.

MakeHuman

Program MakeHuman je určený k vytváření trojrozměrných opravdových lidských postav k vložení do obrázků, pro využití v kreslených filmech, ve hrách a k užití v tvarovacích programech Zbrush/Mudbox (trojrozměrné modelování).


Pokud váš zájem o uvedené oblasti lidské činnosti není opravdový, skončíte s průzkumem možností MakeHuman poměrně brzy, jakmile si uvědomíte, že hra s táhly je zábava na několik okamžiků.


Jako překladatel jsem rozhraní programu využil na pro mne nejvyšší míru při dělání snímků obrazovky. Parametrů k nastavení je tu opravdu mnoho, jak se dozvíte na stránkách projektu. Věk, pohlaví, výška, váha, tělesné rozměry, podoba obličeje, oči, nos, ústa, brada, uši, krk, ruce, chodidla...


Pro předváděcí účely jsem vyrobil spoustu obrázků. Protože se hned při spuštění programu setkáte s oknem upozorňujícím na přítomnost zobrazené nahoty, použil jsem veškerý svůj um, abych v programu Gimp docílil jisté a bezpečné ochrany naší mládeže před zkažením. A po chvíli jsem stejně začal oblékat panáčka, takže tady už nic nehrozí.
 
A tak, abych poněkud natáhl délku tohoto příspěvku, rozvedu myšlenku na možné oblasti užití programu ve směru oděvního návrhářství. Poukáži na to, že jsem se již setkal s úvahami o vhodnosti spojení síly několika programů: Blenderu, MakeHuman a Valentina (střihy) v soustavu, která by v budoucnosti dávala v tomto oboru uspokojivé výsledky.