fripohled

Flush

2012-02-02T08:44:00.004+01:00

Nedávno jsem si přidal do sbírky i program toho typu, který někteří obzvlášť ocení. A protože většina známějších je už přeložena, našel jsem si Flush. Flush je bittorrent klient. A teď se podržtě. V jednom srovnávacím článku z loňského roku, v němž se podívali na ty klienty, co z jejich pohledu za něco stojí (vybraná skupina sedmi), získal Flush při závěrečném hodnocení hezké druhé místo. Samozřejmě, jak píší autoři studie, všechny ty programy jsou dobré, je to otázka vlastní volby a vkusu.

V příslušné pasáži se o Flushi píše, že vytvářen je v Rusku, že je to poměrně malý torrent klient, který pro to, aby běžel, nepotřebuje žádnou grafickou knihovnu od třetí strany, že má skvělé funkce pro internacionalizaci (UTF-8 a alternativy), podporuje DHT, LSD, výměnu zdrojů (protějšků), UPnP, NAT-PMP a chytrý zákaz.

Malý, účinný a aktivně vyvíjený (Pozn. i když sám autor na něj momentálně dle svých slov nemá moc času). Může k němu sice chybět dokumentace a seznam jeho vlastností by se měl ještě rozrůst, ale již teď můžete s touto malou kouzelnou skříňkou pocítit celou sílu torrentu. To je, co?!

Vzhled programu na obrázcích se mi celkem líbil, ale když jsem jej poprvé nainstaloval, moc dobře nevypadal. Ale ani tak jsem si s tím motivem vzhledu moc hlavu nelámal. Zato obrázky, které jsem teď pořídil, vypadají skvěle. Je to asi celkem jedno, co se vzhledu týče, jestli aplikace patří do tábora GTK nebo Qt. Šikovné pomůcky zařídí slušivý kabátek.

Teď totiž, když jsem si nejprve myslel, že už jeden svůj notebook zakoupený na podzim roku 2006 nikdy nepoužiju, a téměř se slzou v oku jsem mu v duchu děkoval za věrné služby, se situace obrátila a počítač znovu jede. Co se stalo? Původně jsem měl nastaveno automatické přihlášení do prostředí KDE, ale po jedné nedokončené aktualizaci, se objevilo přihlašovací okno. Jenže... Jenže žádné z hesel, která jsem zadal, se neujalo. Smutně jsem kýval hlavou...

Taky jsem byl delší čas toho názoru, že instalační DVD v mechanice se nenačte, že se stroj za ta leta nějak opotřebil, a na nastavení BIOSu už v tomto nezáleží. Ale... Ještě jednou jsem se pozorně podíval, co to tam v tom BIOSu mám, a s údivem zjistil, že použití mechaniky při spuštění není na prvním místě. Rychle jsem do ní strčil kolečko s Kubuntu, jímž jsem byl obdarován Vojtěchem Trefným na loňském LinuxAltu, a nainstaloval nový systém.

Sice to nebude úplně poslední verze z ledna, kde je už ještě ne definitivní český překlad, ale stačí stáhnout a do složky usr/share/locale/cs/ etc. nahrát soubor flush.mo, nebo zkusit použít, pokud byste se pokusili o instalaci ze zdrojáků (postupně jsem ještě u předchozího systému doinstalovával právě požadované závislosti, a taky se to podařilo), soubor cs.gmo.

Při překladu jsem si hrál s tím, jak přeložit slova jako: seeds, peers, tracker. U KTorrentu mě ze začátku trochu mátlo, cože to je za počty, co zobrazuje (a ještě víc složitosti tomu přidávají údaje v závorkách). Než bych četl dokumentaci a nechal si to vysvětlit tam, hádal jsem, že by i u Flushe v jednom sloupečku mohly být zdroje dat, které jsou úplné (seeds - seje/sejí) a ve druhém ty, které úplné nejsou (nemají ještě 100 % dat). Ale po přepočítání mi vyšlo, že jako Protějšky je označována celá skupina počítačů, ať už těch 100 % mají nebo nemají. Teď si ale nejsem jistý, jestli Protějšky jsou u KTorrentu překladem slova Peers nebo Seeds. Chtělo by to se podívat.

Ve Flushi se rozlišuje mezi společnou skupinou Peers/Seeds, která je uváděna v jednom sloupečku až kdesi daleko mimo vaše základní zorné pole, a skupinou, kde jsou pouze Seeds, nacházející se hned vedle. Jednu chvíli jsem si myslel, že jsou Peers a Seeds vedeni odděleně, to když jsem měl za sebou zkušenost s KTorrentem, ale tak to není.

Chtěl jsem se dostat přes fázi, kdy bych pro záhlaví jednoho sloupečku použil přímočarý překlad Semena a pro druhý Vrstevníci - otázkou bylo, zda to jsou a) ti, kteří jsou na tom podobně, totiž nemají 100 %, anebo b) ti, kteří jsou na tom podobně, totiž sdílejí data. Možná se pojem Protějšky, který se uchytil a je používán např. v KTorrentu, vzal od k peers podobného equals. U KTorrentu to zřejmě vypadá tak, že jako Protějšky se označují 100 % zdroje a jako Stahující zdroje, které 100 % nemají; pak jsou tam ještě nějaká čísla v závorkách, která snad udávají celkové nejvyšší možné počty, kdyby se zapojili v tentýž okamžik za danou skupinu všichni zájemci?

Mým řešením je A) Zdroje pro všechny zdroje (peers + seeds); je to krátké, takže se to vejde jako popisek záhlaví příslušné karty, a B) Úplné zdroje pro 100 % zdroje dat. U trackeru je to pak snadné. Rozděluje data? Je to tedy rozdělovač. :)

DiffImg

2012-02-01T11:35:00.000+01:00

DiffImg je prohlížeč obrázků - jednoduchý nástroj na jejich porovnání. Jako vstup si bere dva obrázky o stejné velikosti. Dojde ke spočítání nějakých statistik (průměrná odchylka, kvadratická, min/max) a místa, kde se pixely liší se zobrazí jako barevná maska (původní/změněné obrázky může překrýt žlutá/červená maska). K dispozici je histogram odchylky. DiffImg umí porovnat dvě složky naplněné stejnými obrázky; lze pak přeskakovat (další/předchozí) mezi jednotlivými srovnáními.

A proč si něco takového vyzkoušet? Důvod je stejný, jako důvod pro to, proč něco takového vytvořit nebo přeložit rozhraní. O onom důvodu píše mezi ostatními i autor; viz poslední odstavec. Když před několika lety hledal podobný nástroj na zjišťování rozdílů mezi obrázky s uživatelsky přívětivým ovládáním, nenašel, a tak jeden takový vytvořil.

Proč hledat rozdíly mezi obrázky? Důvodů je několik: Porovnání úrovně komprese. Vyladění parametrů pro raytracing. Neregresní testy pro trojrozměrný stroj. A ten hlavní - prostě pro zábavu. :) Vyzkoušen byl program ale jen na obrázcích RGB (takže se nepočítá s žádným kaálem alfa nebo plovoucími texturami). Podporovány jsou základní formáty jako BMP, PNG, JPG; další jde přidat, viz příslušná pasáž na stránkách projektu.

Zhu3D

2012-01-27T13:32:00.003+01:00

Zhu je prohlížeč matematických funkcí založený na OpenGL. Nedávno vyšla po dlouhé době, z mého pohledu téměř třech letech, nová verze. K tomu jsem svým "tlakem" :) na autora Heinze van Saanena přispěl i já.

Změnil jsem celou řadu textů, mj. jsem se snažil co nejvíce odbourat zkratky, aby byly vyloženě jen tam, kde to nejde jinak, a tak předpokládám, že se to podařilo ku prospěchu věci. Pro mnoho textů tak je k dispozici, když se ukazovátko podrží na příslušném místě, i bublinová nápověda. Snažil jsem se, aby ji nebylo zas tak třeba.

A jelikož jeden obrázek vydá za mnoho slov, pro lepší představu jich přináším hned několik. Podobu aplikace lze, jak je vidět na snímku s nastavením, měnit, například změnou stylu, ale pak je někdy pro lepší dojem potřeba ošetřit kvůli zobrazení textů a grafiky velikost oken jejich roztažením.

Poslední obrázky ukazují, jak jsem si zkusmo pohrál s možnostmi ovlivnit výslednou podobu znázornění. Na to, jak se model pohybuje a otáčí, je ale potřeba mít Zhu3D nainstalovaný.

Knights

2012-01-25T20:48:00.002+01:00

Doplnil jsem svoji verzi šachového programu Knights, který Miha Čančula dovedl k verzi 2.4.1. Překlad ke stažení a vyzkoušení je zde. Následuje pro osvěžení paměti rychlé shrnutí toho, co je zřejmé.

Knights jsou rozhraním pro šachy. To dá rozum. :) Hrát se dá proti lidským protivníkům na Free Internet Chess Server, nebo proti protivníkům na tomtéž počítači, anebo proti stroji. Na stránkách projektu je seznam všeho toho, co představuje hlavní vlastnosti programu, a je tam také nástin toho, na čem se pracuje nebo co se plánuje. Zaujalo mě plánované propojení s programem Simon, které by mělo přinést hlasové ovládání.

Myslím, že v oficiálním překladu tak nějak zůstal v jednom řetězci překlad "přesun" pro anglické "move". Ať je to, jak chce, dokud nenastanou jiné okolnosti, zvolil jsem teď pro jistotu, jak to je u ostatních řetězců, překlad "tah". Jestli je to skutečně nějaký jiný pohyb s něčím, tak se na to časem taky dojde.

VYM 2.0.6

2012-01-18T22:25:00.005+01:00

Zaznamenal jsem, že vyšel VYM v nové verzi. Nebudu se tu o něm nějak zvlášť rozepisovat. Stejně tak to udělal v onom oznámení i autor VYMu Uwe Drechsel. Prostě odkázal na stránky svého projektu, kde si ve VYMáckém zobrazení důležitých údajů zájemce může všechno o současném stavu VYMu přečíst. Ve struktuře myšlenkové mapy se mu odkrývají všechny úžasné vlastnosti dvojkové řady a taky, jestli jsem to správně pochopil, zvýrazněno vidí, co je nového v úplně poslední verzi. Ten zdrojový soubor jsem přeložil, ale v náhledu to není zas tak vidět, takže obrázek nahraju i sem.

Pokud někoho zajímá srovnání s tím, co se o VYMu (View Your Mind) říká, když už se o něm něco píše, a zajímá jej to, ať si najde na root.cz poslední článek k tématu, jestli je zrovna tento poslední, nebo jinde nějaký novější. No jo, ale u toho odkazovaného novějšího se VYM nezmiňuje, takže příště. :) Postupně proběhla módní vlna jejich porovnávání, takže najít článek ve kterém jsou shrnuty některé programy patřící do této skupiny nebude nijak obtížné. A taky si vezměte text příspěvku z posledního LinuxAltu na téma těchto programů pro tvorbu myšlenkových map, a popřemýšlejte, co z těch tvrzení má dnes platnost.

Clementine 1.0

2012-01-03T20:17:00.001+01:00

A jak jsem říkal včera... Ne, včera jsem sice tušil, ale nevěděl, ale dalo se to předpokládat, že jednou se to stane. Vážení přátelé ano, je tu s námi, jak vidno už několik dní, přehrávač Clementine v kulaté verzi 1.0. A já z toho mám co? Já z toho mám radost. Proč? No proč asi. :) To jsem zvědav, jak to bude vypadat.

Co je nového? Mohl bych to opsat z jiných stránek, které o tom ve stručnosti informují, a kde jsem to před chvílí zachytil, ale ne, ne, dám si tu chvilku práce a přeložím a vytáhnu ty údaje z oznámení na stránkách projektu. To je keců, to je keců, co? tak rychle k hlavnímu tématu, to věci prospěje. :)

Přidána podpora pro služby jako Spotify, Grooveshark, SKY.fm/Digitally Imported. Přidána funkce celkového hledání, které vám umožní snadno najít hudbu, ať už ji máte ve sbírce (library = knihovna), nebo je někde na tom internetu. Přidána podpora pro zvuková CD, více voleb ohledně převodu souborů, vylepšený dialog pro nastavení, chytřejší vyhledávání obalů alb, a taky kopa oprav chyb v programu.

KLatexFormula

2012-01-02T23:08:00.001+01:00

Zdá se, že začátek roku je stejně tak dobrý na vydání nové verze kteréhokoli programu jako každé jiné roční období. Jistě jste si toho všimli. S novými vydáními šikovných aplikací se roztrhl pytel. Stejně tak se stalo v případě programu KLatexFormula, což tu připomínám, abych jej taky trochu zpropagoval - poslední verze nese číslo 3.2.5.

Nebo další možnost, jak se na začátku roku zviditelnit a udělat reklamu dobré věci, jak jsem to zrovna viděl na článku na stránkách k DAW Ardour. Čeká se tu během roku nová verze 3.0 a plno věcí s tím souvisejících. Když to dobře půjde, tak by se měl mimo jiné i Ardour dočkat rozšíření a podpory na dalším systému, na Windows.

A taky je tu ten článek o KLatexFormula proto, že jsem se tu včera rozepsal o Texmakeru, takže je to pokračování vyprávění o editorech, co dovedou udělat práci v LaTeXu. Naposledy jsem o KLatexFormula psal, jak jsem se podíval, na podzim teď už předminulého roku. :) Tohle je už jenom připomínání věci. Co taky o tom mám z pohledu zaměření a smyslu těchto příspěvků dál jiného psát, když má jít o základní uvedení.

Texmaker

2012-01-01T17:34:00.004+01:00

Dnešek 1. ledna 2012 si vybral za den nového vydání svého projektu autor editoru Texmaker Pascal Brachet. Před nebo po instalaci si, prosím, nahraďte všude, kde je to možné (a pak nezapomeňte na příkaz make install) :) (pro jistotu jak kořenová úroveň složky se zdrojovými soubory tak složka locale - do té bych se podíval určitě :) dosavadní soubor .qm za nový, který stáhnete na fripohled.webnode.cz. Jak je to s kontrolou pravopisu, netuším. Posledně jsem k tomu měl nějakou výzvu, ale nikdo se neozval. Jestli to funguje samo od sebe, nebo je potřeba pro to něco udělat, něco jednoduchého/složitého (s využitím něčeho, co už je hotové, jen na to sáhnout a zvednout to), něco co běžný smrtelník nedělá, tak to na nějakého programátora, LaTeXistu, linuxáka, spoluobčana... stále čeká. :)

Dal jsem si tu práci a prošel to celé znovu. Nehledal jsem chyby ale řetězce, které už dříve byly označeny za hotové řetězce a přitom v rozporu s tím neobsahovaly žádný text s překladem, takže ve výsledku se v Texmakeru ukazoval anglický zdrojový popisek. Námaha stála za to, a je to v rozhraní i trochu poznat, i když těch prázdných řetězců bylo víc, než bych chtěl nebo čekal. Pravdou ale zůstává i to, že některé texty zůstávají v angličtině, protože se v souboru s překladem nenacházejí.

Při používání Qt Linguistu prostě na první pohled nejsou dobře vidět obě části překladové dvojice. Je vidět stavba souboru a při pohledu na jednotlivé skupiny jen anglická část. V Lokalize je vidět, co je hotovo a co není, daleko líp.

FAudioExtractor

2011-12-28T22:15:00.000+01:00

Pokud by měl někdo zájem jen o vytažení zvuku z filmového záznamu, měl by mu k tomu posloužit program FAudioExtractor. Jde o jednoduché rozhraní, jak je vidět na následujících dvou obrázcích, kde si volíte v zádsadě jen co (z čeho) a kam se má uložit. Autorem je Ole Holm Frandsen.

Frescobaldi 2.0

2011-12-27T22:37:00.007+01:00

Opět na Vánoce, jako už tradičně, vychází nová verze editoru kódu psaného v LilyPondu pojmenovaného po hudebním skladateli Girolamovi Frescobaldim Frescobaldi. Verze je to přelomová z toho důvodu, že se jí program vydal na cestu k uživatelům dalších operačních systémů. Stal se nezávislým na prostředí KDE. Protože jsem jej už před lety stručně popsal, následující obrázky mají hlavně doložit tento nový směr. Jen o pár řádků níže přeložím popis vlastností a hudebních funkcí, jak je uveden na úvodní stránce projektu. Instalace je popsaná na stránkách projektu. Nejprve pohled na okno programu, jak vypadá v Linuxu. Všimněte si, že aplikace je propojena s dokumentací k LilyPondu, ze které se dozvíte, co potřebujete. Ale náhled na noty tady zatím taky nejede. No nevadí. :)

Vlastnosti: schopný textový editor obdařený zvýrazňováním skladby kódu a jeho automatickým doplňováním, pohled na noty s pokročilým "ukaž a klepni", přehrávač MIDI pro zkušební poslech z LilyPondu vytvořených souborů MIDI, mocný průvodce pro notový zápis k rychlému nastavení not, správce kousků pro ukládání a používání textových kousků, předloh nebo skriptů, používání více verzí LilyPondu, automatický výběr správné verze, vestavěný prohlížeč dokumentace k LilyPondu a vestavěný průvodce pro uživatele, moderní uživatelské rozhraní s nastavitelnými barvami, písmy a klávesovými zkratkami, překlad (kromě jiných jazyků) do češtiny.

Hudební funkce: převod not, změna not z poměrných (relativních) na naprosté (absolutní), změna jazyka používaného pro názvy not, změna rytmu atd., dělení slov v textech písní za použití slovníků dělení slov používaných textovými procesory, snadné přidání natahovačů (poznámka: tady mě zatím nenapadlo něco jiného - samozřejmě, slovník nabízí něco jiného: (klíč; příčná/křížová výztuha/vzpěra, prozatím, ani už nevím jak, jsem se díval na sloveso span a to slovo natahovač odvodil, možná jsem v tom něco pochytil z nějakého jiného jazyka - prostě by to chtělo, možná, jiný název pro to, co ta skupina obsahuje - můžete sami s hledáním pomoci), přidání dynamiky, artikulace přes panel pro rychlé vložení, aktualizace skladby LilyPondu pomocí convert-ly, se zobrazením rozdílů.

Jako problém vidím, že dokumentaci nejde přepnout na češtinu, aby byla hned po ruce ta část, která je už nějaký ten měsíc přeložená. Rád bych se tomu za čas zase věnoval, aby se dokončil ten základní návod. No a když bude snaha, tak se dostupnost českého návodu stane pravidlem. K Frescobaldi je jen jakýsi malý úvodíček, na který přijdete, když klepnete na Nápověda->Průvodce pro uživatele (tyto texty jsou součástí souboru, ve kterém jsou řetězce pro Frescobaldi). Hodlám taky doplnit samotný překlad .po k LilyPondu, což je zase jiný soubor .po, než ten, co jsem dělal pro dokumentaci k LilyPondu, což není ta vlastní dokumentace... :)

Hlavní vlastnosti editoru vyzdvihuje jejich shrnutí na úvodní stránce projektu. Tam jsou taky nějaké obrázky s kódem, kdyby někdo chtěl vidět, jak to vypadá.

Počítač, který to umožnil vyzkoušet, je zvláštní tím, že na něm mám přístup pouze do složky Guest, což někdy omezuje i pouhou možnost něco instalovat, ale Python, PyQt4, LilyPond i Frescobaldi i (hlavně) díky instalátorům pro Windows jsem nainstaloval hladce. U LilyPondu jsem se napoprvé přehmátl, a na obrázku je tak vidět, že jsem se pokoušel ukázat cestu k LilyPondu přes nesprávný dialog. :)

U Python-Poppler-Qt (třeba kvůli prohlížení dokumentů PDF) jsem narazil na nepřítomnost takového instalátoru. Respektive jsem se dál nepouštěl, hned jak jsem uviděl, v čem je to zabalené. A zatímco, někdo uvažuje, jestli má ve svém linuxovém systému něco na rozbalení archivu rar, já jsem si představil, že ve Windows asi nebudu mít nic na tar.gz. :) Ovšem WinRAR si s rozbalením takového archivu poradí. Následuje pár záběrů na dialogy Nastavení.

Python-Poppler-Qt to má ve svém seznamu, že je ještě potřeba ten instalátor udělat. Python-PortMIDI (třeba kvůli přehrávání MIDI) dodává jakýsi .exe soubor. Bylo by mi milejší, kdybych měl větší pocit, že se něco někam nainstaluje a už se o to víc není potřeba starat. :) V daném případě by ještě bylo potřeba ukázat cestu ke složce, která obsahuje LilyPond. Výchozí instalační cestu, se kterou Frescobaldi třeba počítá, jsem musel z výše popsaného důvodu při instalaci změnit.

Kdyby to někdo důkladně vyzkoušel a rozchodil, mohl by ten někdo udělat dobrou věc, a přesný postup, jak zprovoznit všechno, co je potřeba, pod Windows a způsob použití popsat v poznámce k této zprávičce.

Z hlediska překladu jsem už provedl drobné změny. Text Document Fonts..., který zůstal anglicky, jsem v překladovém souboru nenašel, možná je v nějaké ještě pozdější verzi, než na jaké jsem pracoval. V dialogu o programu, v části se zásluhami, je uveden jako jazyk, do kterého někdo něco překládal, haličský, což je podle mě nesmysl. Jestli jsem někdy v minulosti měl dodat překlad toho jazyka, nějakého textu, do češtiny, tak jsem se prostě snadno a rychle spletl, protože Halič je dnes už nějaké to desetiletí součástí obnoveného polského státu. Tady se nejspíš jedná o Galicii - galicijštinu, nebo jak je to ve skutečnosti, ve Španělsku. Mezi drobnou změnu počítám, že jsem raději jako překlad pro "scheme" na jednom místě použil "schéma". :) Za nejvážnější považuju malou úpravu textu "První systém" na "První osnova" v dialogu pro nastavení not.

Amarok 2.5

2011-12-18T20:42:00.001+01:00

Tak jsem se dozvěděl, že je tu nová verze Amaroku. A proč tohle píšu? :) Myslím, že je proto, že štěstí přeje připraveným a už nějaký čas (od konce listopadu) jsem na toto vydání připravený. Tehdy jsem si ještě myslel, že půjde o verzi 2.4.5, no a ona je to 2.5.

Zbývá pro jistotu sloučit můj poslední stav vlastního překladu, abych viděl, jestli tam ještě není nějaký malý rozdíl (byl, dva řetězce týkající se věcí, které neuplatníte, pokud třeba nebydlíte v USA). Uvidím to v praxi až časem, až bude po ruce rpm balíček pro některou ze mnou používaných distribucí.

Musique

2011-12-08T20:30:00.002+01:00

Řekl jsem si, že bych mohl udělat něco pro jeden z hudebních programů od Flavia Tordiniho. To je ten, co píše Minitube, Musictube a Musique, a vybral jsem si z nich právě Musique. Překlad byl z poloviny hotový, možná natažený z jiného ze sesterských projektů, nevím, ale i tak jsem se do toho dal. Určitě mě zaujal název přehrávače. Muselo to tak být. :)

Buď už na začátku, nebo během práce, nebo až po nainstalování přehrávače jsem si uvědomil, že je to něco na způsob toho, co jsem poznal v operačním systému Windows jako shareware. Tam byla funkčnost programu omezená počte dní, kdy se dal spustit, plus případně nějaká další omezení, např. funkčnosti. Aha, tomu se zase říkalo trial verze.

Tady by měl program běžet po nějaký počet přehraných písniček. Jen nevím kolika, protože zas tolikrát jsem jej ani nezkoušel. Pak by to mělo chtít nějaký registrační klíč, za mírný poplateček. :) I když s tím penízem na dobrý účel to možná bude jiné pro používání na Windows a Apple, a jiné v případě Linuxu. Na stránkách vidím u prvně jmenovaných i tlačítko Koupit, kdežto u Linuxu je tam Darovat - máme zvážit poskytnutí daru.

Moje motivace byla jiná než, aby ji vyvolalo tvrzení, že se přece jedná o nejlepší přehrávač na světě, jak říká autor. :) Kdyby byl aspoň tak dobrý jako ty lepší z lepších, byl by to jistě přínos lidstvu. Vypadá rozhodně zajímavě. Překlad jsem poslal autorovi, doufám že na jeho adresu, ale odpověď zatím veškerá žádná. Tak jej jako soubor cs_CZ.qm dávám ke stažení, kdyby měl někdo zájem. Nakopíruje se do cesty /usr/share/musique/locale. Teď mě zaujala ta "Pomoc", musím se na to podívat, a je jedno, jestli už to tam bylo, nebo to vypadalo na jinou souvislost a dal jsem to tam já. :)

Slovenské chvály

2011-12-03T22:15:00.001+01:00

Po víc jak půl roce jsem si řekl, že by bylo dobré a netrvalo by tak dlouho, když bych pro softProjector udělal na základě toho, co je dostupné pro OpenSong ještě jednu databázi - zpěvník s písněmi, tentokrát slovenskými. A tak dávám ke stažení soubor Slovenské chvály.

Qt Creator

2011-11-22T20:11:00.003+01:00

Po téměř roce a půl jsem se dal do doplňování překladu ke Qt Creatoru. Ano čas letí jako bláznivý. Jak jste si mohli všimnout - aspoň předpokládám, že to tak může být, Qt Creator nemá (jestli má, tak ať se někdo ozve :) v poslední verzi 2.3 rozhraní v češtině.

Je to podle mě dané tím, že počet řetězců během té doby přímo raketově narostl a procento překladu se dostalo někam na hodnotu 41 % nebo i míň (38 % v případě nadcházející verze 2.4), což je úroveň, která na to, aby byl překlad zařazen do vydání, řekl bych, nestačí (kolik to má dělat, aby to bylo OK? Tipl bych, že tak 70 % nebo i víc; nejrozumnější je samozřejmě udržovat to na hezkých 100 %). Možná se pletu, ale ještě je potřeba, aby spoleně s tím i překlad Qt byl na určité úrovni, aby se to bralo jako pro práci zralé. Ten se ale tolik nezměnil, jako tomu je u Qt Creatoru.

Nějaká čísla k tomu, co jsem napsal. Těch zhruba čtyřicet procent představuje asi 2300 přeložených a jako dokončených odsouhlasených řetězců, jenže překladový soubor má najednou těch řetězců 5998 (28078 slov na české straně překladu, když je hotovo, a to je verze 2.3, myslím; nadcházející verze 2.4 už těch šest tisíc překročila: 6238 řetězců). Vyjádřeno počtem slov, nebo raději hrubým numerem znaků je v českém překladu pro verzi 2.3, který jsem právě dodělal víc jak 186 704 znaků (počítáno statisticky dohromady s mezerami; bez mezer to je 165817 znaků), a to už je pěkná pálka. Na to je potřeba věnovat aspoň nějaký čas intenzivního úsilí a občas zatnout zuby.

Jak je to s pojmoslovím. Lidově řečeno jsem udělal tu změnu, že se například používá běžně slovo "metoda", na které je programátor zvyklý, jak důvěřivě předpokládám (místo aby se někdy a někde použilo slovo postup), a používá se slovo "objekt".

U objektů se mi ale, když se na to podívám z odstupu, zdá, že ne vždy to je nutné. Přece jen by to mohlo být v některých situacích, nebo rovnou ve všech klidně ponecháno na tom "předmětu" (např. "Uspořádat předměty svisle, Uspořádat předměty vodorovně... by nemělo dělat středoškolsky/vysokoškolsky vzdělanému člověku potíže. :) Ale co, když se ozve někdo, koho to používání slov zajímá a bude nakloněn debatě, je o čem se bavit: je to určené pro programátory, a z toho se snažím vycházet, proto taky ty změny.

Jako zářný příklad zapojení se se dá uvést uživatel, který upozornil koncem minulého roku na to, že nejsou zdroje jako zdroje, a je potřeba je pro správnou funkčnost Qt Creatoru nějak odlišit, a tak od té doby se důsledně v překladu Qt Creatoru rozlišuje mezi sources a resources: zdroji a prostředky. Doufal, že to doplnění dorazí do zdrojáků ke Qt Creatoru ještě před uzávěrkou verze 2.4, což už se nestihlo (hlavně kvůli odlišnému způsobu doručení a kutečnosti, že administrativní záležitosti si žádají svoje). Ale tak jako v Qt, kde už ten termín pro verzi 4.8 proběhl dřív platí i pro Qt creator, že po 2.4 bude zase nějaká 2.4.1.

Každopádně jsem nahrál .qm soubor pro 2.3 k vyzkoušení; k tomu časem přidám i to, co je pro Qt 4.8, a za nějakou dobu nahradím soubor pro 2.3 souborem pro 2.4. Tedy odvážní seberte odvahu, stáhněte soubor s překladem a jděte do toho. :)

softProjector

2011-11-14T18:46:00.003+01:00

Nebude to moc dlouho trvat a vyjde nová verze programu softProjector. Doufám, že autor dá do sekce ke stažení i databáze s českými písněmi.

Tentokrát se představí technicky jejich ještě češtější verze, totiž se slokami nadepsanými "verš" a "sbor". Program už s tím počítá, takže na "chorus" a "verse" nebere ohled, a proto je potřeba nejlíp stáhnout databáze v nové úpravě (jsou na to připraveny už půl roku). Když by na to zařazení do části věnované stahování databází na oficíální stránkách projektu snad nedošlo, může si je v této úpravě každý stáhnout z mých stránek k tomu určených.

Autor programu nedávno rozeslal k poslednímu vyzkoušení, předpokládám, poslední verzi před tímto novým vydáním, a protože to šlo přímo spustit ve Windows a jinde ani moc ne, udělal jsem obrázky tam. Mezi novinky patří možnost zařadit si každou píseň do některé ze skupin dle seznamu. Je tu něco nového okolo správy projektů.

Vyzkoušel jsem to na označení písní v databázi s vánočními texty Vánoce - všem jsem přiřadil ten příznak Vánoce. :) Není jich zas tolik a byly pohromadě, tak to šlo rychle. U dalších databází, kde už se přece jen dá setkat s širším výběrem okruhů témat, by to mohl přiřadit někdo s citem pro takové rozdělení, kdo by si s tím byl ochotný vyhrát. A pak to nabídnout ostatním. Nezkoumal jsem ale ještě, jestli se to přidává přímo do databáze k písni, nebo si to softProjektor pro sebe někde skladuje samostatně. Pak by teprve začal mít takový specifičtější výběr pomocí tohoto filtru daleko větší význam pro rychlé a přesné vyhledávání podle zvoleného hlediska.

Tanglet

2011-10-30T14:29:00.001+01:00

O hře Tanglet jsem tu už psal. Vyšla nová verze 1.2, a tak jen popíšu, co je nového, a přidám několik obrázků, aby to bylo názorné.

Vylepšena byla obrazová stránka - ikona hry a hra sama.

Byly přidány další volby související s obtížností. Bylo přidáno ukázání počtů slov. Byla přidána možnost zavedení a vyvedení her.

A dále je tu ještě propojení s Wikipedií - slovník "Wiktionary".

Kapow

2011-10-20T07:55:00.004+02:00

Dnes si představíme program pro evidenci pracovní doby Kapow, program navržený tak, aby umožnil snadné sledování doby, kterou trávíte nad svými užitečnými činnostmi souvisejícími s počítači. Stejně tak lehce vám časomíra pomůže změřit dobu, kterou hodláte trávit záměrně neužitečně. :-)

Cílem je tedy sledování hodin, ať už je trávíte nad jedním projektem nebo více projekty. Úvodem předestřu, že obrázky, kterými jsem doprovodil tento článeček, pocházejí z vylepšeného překladu rozhraní. Ono se sice nic nestane, když program nainstalujete, jak, ale pokud hledáte dokonalost, tak si soubor kapow_cs.qm laskavě stáhněte zde a před provedením qmake a make jím nahraďte ten, který je v příslušné složce šířen se zdrojovými soubory, které byly nedávno vydány.

Autorem Kapow je Graeme Gott. Před měsícem jej zmínila pravidelná středeční sonda na root.cz, ve které byl popsán jako zajímavý správce času, do kterého lze zaznamenávat hodiny strávené u projektů. Zjednodušeně píchačka pro osobní kontrolu odpracovaných hodin. Nic už vám tak nebrání nacvičit si tento druh píchání. Pokud byste chtěli vědět, podle toho nakolik si své práce ceníte, kolik to dohromady dělá, totiž jestli už máte vyděláno, i toto program umožňuje spočítat. DPH si tu můžete nastavit podle svého ekonomického názoru nebo podle zemské příslušnosti nebo podle vnějšího nucení. Kvůli snímkům programu jsem využil jako měnu dolar, ale pokud máte rádi něco tvrdšího, jako třeba korunu, zjistěte si, jak to s ní je, sami. Můj osobní názor je, že jde akorát o to značku pro dolar nahradit zkratkou Kč.

Čas se začne počítat tak, že stisknete tlačítko Spustit a přestane se počítat, když stisknete tlačítko Zastavit. Pokud se při počítání hodin spletete, můžete se vrátit a kterýkoli záznam upravit, tím že dvakrát klepnete na sezení. Když si budete chtít schovat přehled o své činnosti, využijete možnost udělat si pracovní výkaz.

Kapow také umožňuje snadné sledování hodin od té doby, co jste naposledy odečetli klienta, protože poskytuje nápomocné zaškrtávací políčko Odpočítáno (odečteno, což asi použiju pro příští verzi programu). Celkový součet pak bude odrážet vaši práci vykonanou po posledním odpočítaném sezení. V základním nastavení nejsou zobrazeny všechny sloupce, jak vidíte na úvodních obrázcích, ale další si, když pracujete na něčem rozsáhlejším, můžete přidat.

A na závěr ještě ukázka několika drobných změn názvů sloupců, aby se to víc rýmovalo. Určitě z ní budete mít radost.

QElectroTech

2011-10-13T12:59:00.000+02:00

Čerstvo po dvouměsíční přestávce vyšel na stránkách k programu QElectroTech krátký shrnující článek, který popisuje, co se na QElectroTechu za tu dobu udělalo. Z něho bych na tomto místě chtěl vyzdvihnout tu část, ve které se dostává pozornosti prvkům, kterými se kreslí. Nebude to hned, ale z toho, že se na programu dělá, se dá odvodit, že obecně se verze 0.3 opět o nějaký ten kousíček přiblížila.

Sbírka prvků jich obsahuje 1123 ve 179 skupinách. Na internetu si je můžete prohlížet celkem pohodlně tady. Protože jazykem stránek je francouzština, bude orientace nejspíš o něco obtížnější, ale nic vám nebrání v tom, abyste si sbírku prohlédli celou. Jde jen o pár klepnutí přes základní rozcestník a jednu dvě podúrovně, než se objeví stránka s prvky a jejich náhledy v dané skupině jeden za druhým pod sebou. :-)

Náhled s obrázkem zvětšíte, když klepnete na odkaz Agrandir, což znamená zvětšit. Protože jich je většina nějak přeložená do češtiny, nabízí se, že se často setkáte s českým překladem vedle dalších hned pod obrázkem, který by vás mohl navést. Je v tom ale něco s kódováním znaků, takže místo otazníků si tu diakritiku holt musíte přimyslet.

Dobré na tom vidím to, že když si tu na jednom místě odborník zároveň prohlédne obrázek a porovná to, co vidí a co o tom ví, s tím, jak se to v současnosti představuje v češtině, ve francouzštině, v angličtině, případně v jiném jazyce, může tu a tam přijít na nějaké i zásadní nesrovnalosti, a to by pak byl přínos, kdyby na ně upozornil.

Příručka k LilyPondu

2011-10-10T19:54:00.005+02:00

Povzbuzen tím, že jsme se dočkali návodu k MuseScore, což je vlastně ten nejzákladnější pokyn, jak MuseScore používat, jsem si řekl, že bych (se zaťatými zuby, když to přeženu) nějak očesal texinfo kód z těch textů, co jsem dělal v zimě tohoto roku pro LilyPond, a ze zbytku s doplněnými obrázky udělal PDF se záložkami jako v případě MuseScore. Ale to už, jak si dále přečtete, není vůbec potřeba.

Ještě v únoru jsem na tom překladu dělal a pak toho na čas, který trvá až doteď, zanechal, protože se mi (respektive vedoucímu této překladatelské části projektu LilyPond) pořád nedařilo splnit podmínku maximálně pěti chyb při sestavení textu z těch zdrojových souborů, které překlad obsahují, aby to bylo podle toho pravidla dost dobré pro publikaci na internetu. Bylo to kvůli pro mě v té době (a dál jsem to nezkoumal) několika mnou neřešitelných chyb, které jsou v tom, jak je to texinfo zapsané v těch zdrojových souborech pro český překlad příručky. Bylo záhadou, co ty hlášky vlastně znamenají (záhadou i proto, že o texinfu nic moc nevím. :-)

A teď si představte, že jsem vzal dva soubory, u kterých jsem si myslel, že by měly obsahovat, jak jsem si vzpomínal, ty texty, co tvoří začátek příručky, odstranil z nich něco balastu, a když jsem přišel na stránky lilypond.org, uvědomil jsem si najednou, že mezi jazyky, do kterých se vždycky stránka musí přepnout, aby se zobrazila jinak než anglicky, je i čeština. Dojalo mě to. :-) Dojalo mě to velmi. :-D Nevím, kdy se to stalo, nevím ani, jak se to stalo, ale je to tady.

Musím ale poznamenat, že i když vidíte, že obsah na stránce nalevo je celý česky, ve skutečnosti jsou česky jen první dva oddíly; pozn. až na výjimky, což jsou texty nejspíš přidané, až když jsem už na tom nedělal, třeba to s tím, co si počít s jablečným systémem - jestli máte Apple doma :-): 1) Cvičení, 2) Běžný notový zápis, a zčásti i 3) Základní pojmy (jde to, jak vidím, až po část kapitoly 3.2.1 nazvané Slyším hlasy). Zbytek má nadpisy přeložené hlavně proto, že jsem zvolil určitou strategii, která spočívá v tom, že se přeloží všechny ty hlavní uzly; a v celku dokumentace je jich opravdu požehnaně. Udělá se to naráz tím, že se projdou všechny soubory, aby ve výsledku bylo všechno spojitelné se vším, přičemž si vedu přehledové tabulky, kde vedle sebe vedu jak anglický originál, tak i německý překlad, no a samozřejmě hned vedle český převod.

Je to kvůli tomu, aby se dala udržet konzistence, protože kdykoli se někde v textu odkazuje na nějaký takový uzel - nadpis, je potřeba dát tam odpovídající, shodující se řetězec. Řešit takové věci, když se udělá chyba (řetězec uzlu se použije třebas jen malinko jiný) a hledat, jak to má být (ve kterém z těch mnoha souborů se nachází definice toho uzlu, může být dost (zdlouhavá) otrava. :-)

Věc je vskutku rozdělaná, ale když vše dobře půjde, rád bych se k ní za několik měsíců vrátil. I na tom, co je rozdělané, je co dělat, například předělat "předznamenání (posuvky)" jednoduše na "posuvky", aby se to dobře rozlišovalo. Nebo se zamyslet nad tím, jak se dělají texty pod notami, aby mi to na tom obrázku dole líp vyšlo. :-)

Nedivte se tomu, že když se podíváte na zbytek příručky, který není přeložený, uvidíte němčinu. Při překladu porovnávám, když je to potřeba jak anglický tak německý text. Přepisuju německý, protože jsou v něm ty hrátky s texinfem v podstatě udělané. Pokud německy neumíte, můžete jazyk kdykoli přepnout na angličtinu.

A ještě malá vsuvka. Pokud používáte Denemo, které přibližuje LilyPond ještě více masám, a vidíte, že není zcela a úplně česky. Napište o tom, prosím, laskavý dopis vývojářům do jejich knihy toužebných přání uživatelů, protože tohle je přesně to, co chtějí, abyste udělali. Aby jim tabulka s přesně takovými prosbami napověděla, po čem vděční slušní běžní uživatelé tolik touží, že vezmou pero a napíšou. Překladový soubor je hotový řádku měsíců, ale co jsem to naposledy zkoušel, bylo to s tím, jak to vypadá v rozhraní, dost ubohé.

A přitom je to hotové důkladně celé. Ostatně jak jinak. :-) Potíž je jen v tom, že, jak naznačil pan vývojář, se na ty hlášky ve zdrojácích, kam všude vedou, pořádně hodně dlouho nikdo nepodíval. A aby bylo jasné, kam směrovat úsilí, od toho tady máme (někdy) i vás. Tak to zvažte - že byste svým dopisem Denemu věci alespoň takhle prospěli.

Příručka k MuseScore

2011-10-09T22:58:00.001+02:00

I když na stránkách MuseScore ještě není v češtině vložena, nyní ji máme jako soubor PDF ke stažení. Použil jsem ve Wordu vytvořený text dodaný Martinem Gorbárem. Uveřejňuje se s tím, že není zcela hotový, a to jak gramaticky tak terminologicky. Při procházení souborem, který nazval prefabrikátem, Martin Grobár zjistil, že v průběhu překladu v některých případech dospěl k jinému pojetí terminologie, a tak se text časem ještě bude, co se týče pojmů, mírně měnit, Až mu ubude jiné práce, vrátí se k tomu, ale touto dobou na to zrovna nemá čas.

Text jsem proto vzal, v LibreOffice Writeru znovu přiřadil styly nadpisů, aby se při vytvoření PDF ve Writeru, vytvořily i záložky a v dokumentu se v prohlížeči PDF dalo přesněji a rychleji pohybovat. Také jsem navíc, protože se to dalo udělat rychle (až na to, že jsem v nápovědě k LibreOffice musel najít jak :-) , nechal jednotlivým položkám nadpisu vytvořit odkazy, aby se na začátku dalo přistupovat k obsahu dokumentu přímo i takto, i když toto je už možná i trochu nadbytečné. Větší smysl mají ty záložky, ale tohle se pro první skok na místo, které si vyberete, taky hodí.

Nootka

2011-10-08T12:55:00.006+02:00

Začátečníkům i pokročilým hráčům na kytaru se bude hodit program Nootka, s jehož pomocí si mohou důkladně procvičovat vztahy mezi tóny, jejich notovým zápisem a hmatníkem kytary, a vztah mezi tím jak se noty zapisují a jak jako tóny zní. Dokud nebude vydána další verze, bude pro vyzkoušeníchtivé uživatele dobré nakopírovat do cesty k překladovým souborům: /usr/local/share/nootka/lang překladový soubor nootka_cs.qm, který jednak řeší několik překlepů, a také polaďuje vzhled některých textů. Pokud ten .qm soubor Nootka nevytváří až při instalaci z .ts, tak by stačilo nahradit původní .qm už při sestavování programu. Nějak mi to s tou instalací ze zdrojových souborů hned nešlo podle návodu, tak jsem zkusmo použil cmake ., a potom make, a na závěr make install, a bylo to.

Při hře na kytaru jde o to vědět, kde přitisknout prst levé ruky (a provést krok s odpovídající rychlostí a jistotou), aby se v souhře levé a pravé ruky vyloudil z nástroje správný tón (z dialogu nastavení programu můžeme vidět, že existují i kytary pro pravoruké hráče).

Název programu může znamenat různé věci, jak ukazuje odkazem na Wikipedii Tomasz Bojczuk. V polském prostoru to má být "malá nota", blízká smyslu programu, ale autorovi se více líbí ukrajinský způsob, který takto zdrobněle jmenuje Aničky. A vývojářova dcera se jmenuje Anna, jak píše na stránkách projektu v části nazvané Proč je Nootka Nootkou?.

Záměrem vývojáře Tomasze Bojczuka je dát lidem možnost, aby se s pomocí programu sami naučili, i aby mohli vyučovat jiné žáky klasický zápis not. Hlavně jde o kytaristy, ale i ostatní zájemci jej mohou využít jako nástroje pro poslechová cvičení. Pozn. na počítači, ze kterého jsou ty obrázky mi zvuk z nějakých technicko-programových důvodů za normálních okolností, které se nemění, leta nejede, něco s tím pajšlem uvnitř a jeho vztahem k Linuxu, takže v tomto ohledu jsem jej vyzkoušet možnost neměl, i když by mi to udělalo velkou radost.

Jak zní dobrá kytara ale vím a můžu poslouchat díky značce Manuel Rodriguez, co mám doma, a na kterou se už dva roky chystám pravidelně cvičit, což by potěšilo hezkou řádku lidí i tady na LinuxExpresu (kdyby věděli, že se věnuju víc kytaře než překládání :-).

Nastavení jsou bohatá. Také sledujte, jak se objevují vysvětlující texty, když najedete na nějakou položku, třeba zkušební okruh. Možností, jak si prostředí uživatelsky podle potřeb upravit je docela dost. Nejste odkázání jen na syntézu zvuku, můžete vychutnat přirozený zvuk klasické kytary. Jsou podporovány různé způsoby nazývání not (i ten italský: do, re, mi fa...). Pokud rovnou nepřejdete k procvičování, můžete si jen tak hrát s hmatníkem a nechat si na něm notičky zobrazovat, jak se dají zahrát v různých polohách.

Když byste na začátku přeskočili průvodce prvním spuštěním, i později snadno nastavíte tu základní věc se sedmou notou, která je o tom, do kterého hudebního okruhu že to patříte. Jestli jako my v Čechách a na Moravě (a ve Slezsku) dáváte při cvičení přednost názvu pro sedmou notu H (a z toho potom plyne označení sníženého tónu hes: Hb nebo bé - B: snad se to má psát s velkým B :-), vyberte německý systém. Pokud jste si nějakým řízení osudu zvykli na dvojici B a Bb (bes), tak ponechte systém anglický. na výběr jsou tu i jiné.

Samotná zkouška vašich dovedností se skládá z různých úrovní. Pro začátek jsem si vybral stupnici C dur, řekl si, to dáš, a jal se cvičit. První věc, na které jsem se zasekl, byla způsob ovládání a jeho koordinace. Pro označení noty na hmatníku, v notové osnově, v poli pro zadání názvu noty, se použije levé tlačítko myši. Nevadí, když se překlepnete.

Dokud nestisknete pravé tlačítko myši nebo klávesu Enter, program vaši dosavadní činnost nevyhodnotí jako vámi odsouhlasenou a uzavřenou věc, a když se třeba tím překliknutím spletete, tak vám neubere z procenta úspěšnosti, a tak máte možnost znovu klepnout jinam, a tím svoje předchozí mínění poopravit, jak se vám zrovna zlíbí.

Když po vás Nootka chce, abyste na hmatníku našli volnou strunu, uděláte to tak, že ji levým tlačítkem jedním klepnutím vyberete buď v oblasti zeleného čtyřúhelníku napravo, anebo strefením se do bodu na struně hned vedle následující noty úplně nalevo.

K těm zeleným čtyřúhelníkům bych taky dodal, že i když budete pro tón znát jinou možnost jeho zahrání, ale tato se nachází mimo ohraničenou oblast, až budete chtít vaši volbu udat u programu, nepochodíte.

Když máte v notové osnově zapsat jako notu nějakou volnou strunu a tato je zvýrazněna na hmatníku, je zbarvena červeně. A abych uvedl všechny prvky ovládání při zkoušení, tak doplním, že k další otázce se dostaneme buď tím, že ještě jednou klepneme pravým tlačítkem myši, anebo stiskneme mezerník. No a teď je na uvážení každého uživatele, jaká kombinace kláves a myši se mu bude nejvíc pozdávat.

Zdá se mi, že těch víc jak sto otázek, co jsem na zkoušku udělal a u nichž jsem se po chvíli začal slušně nudit, ale hnán vidinou nějakého vítězného závěru testu, jsem udělal ještě několik navíc, abych si přiznal, že je to zřejmě myšleno jako cvičení se začátkem ale bez zřejmého konce, prokazuje, že záleží na každém, jestli bude chtít cvičit až do úmoru, ale jediné čeho se mu kromě prohloubení učiva dostane, je narůstání času stráveného opakováním stále stejných věcí, což je přirozeně dobré, a pak nějaká ta satisfakce, že se procento úspěšnosti přece jen po nějakém tom zaváhání o něco přiblížilo stovce, které ale velice pravděpodobně v tomto kole nikdy jako Uroboros nedosáhne. :-)

Pro zadávání not se používají tlačítka. Tam, kde vidíte 1 - a, vězte, že sice nevím, co ta zkratka znamená, ale je to tak použité v originále pro jednočárkovanou oktávu, a tak jsem to tak radši, alespoň prozatím nechal. Má to znamenat, ve které oktávě se tón nachází. Vy jej vlastně postupně sestavujete. Nejprve vyberete písmeno, potom přidáte označení pro oktávu. Takže u jednočárkovaného C ťuknete na C a hned nato na to tlačítko 1 - a, aby vzniklo to, co tady článku zapíšu jako C1.

Když se podíváme dál, vidíme, že tu máme i tlačítko Kontra pro Kontraoktávu (jestli je pro to nějaký jiný název, ať se o něj jeho znalec podělí v poznámce k článku). Vyzkoušel jsem při volném hledání not na hmatníku a vyšlo mi, že hledaná nota se nachází mimo rozsah kytary. :-)

Chtělo by to konečně nějaký závěr, abyste pochopili, čeho se má, taky proč a jak, čeho je možné bez zvláštního vypětí, samo sebou dosáhnout. Hra nemusí být dřina, když víte, jak na to. Když se drnká na kytaru, tak se drnká s nějakým cílem, kterým je prožívání krásy, vlastní i její darování posluchačům. Hudba jim nemá trhat uši. Říká se, že hudba léčí. Tak ji nechte, ať léčí.

Tak jo, takový můžu tentokrát poskytnout, i když to může být významem naprosto osobní postřeh, slovy těžko sdělitelný a větným vyjádřením nepřeložitelný. Myslím, že jsem pro sebe objevil něco, co jde dál, než jsem si předtím, než jsem dnes vzal do ruky kytaru, myslel, že bych měl jít. Hrál jsem chvíli stupnici C dur od c1 po c2. Po chvíli mě to začalo bavit. Představoval jsem si nové možnosti, které důkladný přístup, jaký nabízí Nootka, může bystrému hráči přinést, když tyto postupy převede i do hry s nástrojem.

Napadlo mě najednou, že si přeju hrát a myslet při tom tak, že v tom samém okamžiku, kdy vidím notu, vím, kde se dá zahrát na hmatníku a slyším ji ve vědomí, vím jasně, jak vypadá její zvuk. A píšu to tady taky proto, abych si to mohl připomenout i později, kdybych zapomněl, že jsem byl tímto osvícen; pamětní záznam. I když jsem kdysi hrál na klasickou kytaru čtyři a půl roku, ustrnul jsem někde mezi první a druhou polohou. To je v podstatě to nejzákladnější, co je potřeba. Bez toho to, jak každý pochopí, nejde. Naprosté minimum. Automatizaci na této úrovni zajistilo neustále opakování na mnoha příkladech, které je přirozené, protože časté a pestré. To na hraní celkem stačí, ale je z toho po čase, když se hráč dál nerozvíjí, ten pocit, že se to už nikdy nezmění a jednoho hra i přestane bavit.

Problémem je vědomí propasti, která nastane, když přijde na hru ve vyšších polohách. Tady se plně projeví strašná nejistota, ukáže se, co že to z techniky hry vlastně neumíte. Samozřejmě nacvičit se dá ledasco, ale když v tom není ta častá praxe, která se dřív nebo později dostaví tím, že neustále hrajete v první, druhé nebo dokonce třetí poloze, tak jste zpomalení jak ve filmu, zahanbení tím, že si už u té třetí polohy noty, když je vidíte, pokud vůbec chápete, že využití právě takového hmatu je lepší než hledání čehosi v základním postavení, musíte nejprve na hmatníku ty noty doslova odpočítat.

Nyní bych rozhodně chtěl dosáhnout toho, že zahraju to, co zrovna chci zahrát, a předpokladem pro to je vědět, jak to můžu udělat. Když budu hrát vědomě, tak i drilování stupnic a rozkladů akordů bude pro mě znamenat potěšení. Přeju dokonalý úspěch při zvládání kytarové techniky i ostatním hráčům.

Recoll

2011-10-04T14:28:00.005+02:00

Tentokrát se kořistí mé překladatelské sbírky stal program Recoll, který slouží jako vyhledávač informací uložených na disku. Nalezené soubory je potom možné nechat zobrazit v náhledu, a také je třeba nechat otevřít v k tomu určeném programu. Jsou podporovány nejběžnější typy souborů společně s jejich zabalenými verzemi (Text, HTML, PDF, Dvi, PostScript, Openoffice, Lyx, Scribus, Word/Excel/PPT, Abiword, Kword, Wordperfect, RTF, djvu, gaim logy, složky s poštou včetně příloh, různé multimediální soubory).

Na začátku se po prvním spuštění musí vytvořit databáze, ve které Recoll bude vyhledávat. Výsledky hledání se zobrazují v základní podobě seznamu, ale tento pohled na ně jde rychle přepnout, takže nalezené záznamy pak vypadají jako tabulka. Možnosti hledání jsou bohaté. Kromě jednoduchého zadání hledaných výrazů do pole v hlavním okně je tu pokročilé hledání.

Recoll je založen na velmi silném jádru Xapian, což byla jedna ze závislostí, které musel řešitel závislostí v openSUSE, ze kterého jsou pořízeny snímky obrazovky k tomuto článku, vyřešit (a v pohodě vyřešil :-). Pro toto jádro Recoll poskytuje na vlastnosti bohaté leč snadno použitelné rozhraní. K nastavování dodám, že u mnoha textů se po najetí na ně zobrazí bublinová nápověda. Nastavení se dělí na nastavení rejstříkování a nastavení hledání.

Nastavení rejstříkování

Nastavení hledání

Na stránkách se o Recollu mimo jiné píše, že nepotřebuje žádného databázového démona, žádný webový server, žádné desktopové prostředí nebo exotický jazyk. Poběží na většině unixově založených systémech. Vyhledává nejběžnější typy dokumentů, e-maily a jejich přílohy. Průhledně zachází s rozbalováním souborů (gzip, bzip2). Jsou tu mocné možnosti hledání, s booleánským hledáním, frázemi, blízkostí, zástupnými symboly (žolíky), filtrem souborových typů a adresářový strom atd. Podrobnosti kolem vlastností Recollu jsou uvedeny zde. Tipy pro to, jak vyhledávat, a samozřejmě šikovné triky jsou zase tady. Po nainstalování jsem si také brzy všiml dvou či tří překlepů, které dokonale vyřeší až další verze programu, ale pro nedočkavé jsem umístil opravený .qm soubor na obvyklém místě, který se patří zkopírovat do složky na konci této cesty: /usr/share/recoll/translations; na některých obrázcích je to ale z výchovných důvodů vidět. :-)

Aby byly výsledku hledání aktuální, je dobré čas od času nechat obnovit databázi. Při zkoušce programu byla po zadání hledaných výrazů nalezena spousta souborů. V prvním případě se o takovou četnost zasloužily texty, které sloužily pro vytvoření databází pro zpěvníky pro softProjector, ve druhém zase frekvence hledaného slova v některých textech. Hledaný pojem je zvýrazněn.

Bude to chtít si ten podrobnější návod o tom, jak se co hledá přečíst, aby člověk alespoň věděl, proč nebyly nalezeny věci, o kterých ví, že je na disku zaručeně má. Vytváření databáze zas tolik nezatěžuje zdroje počítače a hledání je velmi rychlé.

Na nalezení záznamů týkajících se nového alba Karla Gotta Sentiment má zásluhu právě ta obnova databáze, kterou jsem provedl poté, co jsem skladby na tomto CD s pomocí Audexu vytáhl. Ale na první pokus jsem zrovna Karlovo album Sentiment nenašel, a to je každému jasné, že to je divné. Ono je totiž dobré se zajímat o ten seznam programů, které Recoll používá pro rejstříkování, a o kterých tvrdí, že je nemá k dispozici, jinak by mohl ještě udělat kdesi cosi. V první fázi bylo rejstříkovaných záznamů něco přes 83 000, když jsem přidal balíček "python-mutagen", aby měl Recoll jak pracovat s multimediálními soubory, hle, už jich bylo přes 111 000. A to by už bylo, aby se mezi nimi Karel nenašel. :-)

QuadKonsole4

2011-10-02T10:12:00.000+02:00

QuadKonsole4 vám uspořádá více konzolí s příkazovým řádkem v jedné mřížce. Jejím vzorem je program QuadKonsole, ze kterého vychází; práce Simona Perreaulta. Program píše Karsten Borgwaldt. QuadKonsole4 se pokouší poskytnout rozhraní zaměřené klávesnicově pro násobek KParts v jednom okně. Ve výchozím nastavení se otevřou KParts se čtyřmi konzolemi a vymezuje některé klávesové zkratky pro pohyb mezi nimi.

Protože tu je jen jedna dekorace okna, ušetří se tím něco z prostoru obrazovky a všechna KParts jsou zarovnána automaticky. KParts můžete otevřít a zase zavřít za běhu pomocí klávesových zkratek. Konzole lze z hlavního okna (mřížky) oddělit. Oddělení KPart otevře novou konzoli QuadKonsole4, kterou lze použít přesně jako tu původní.

Pohled na konzoli (podokno) jde změnit, takže tu hned máme pohled se složkami, což s sebou nese i tu změnu, že v hlavní nabídce přibydou položky Upravit a Nástroje. Prostě se s tím novým pohledem dají dělat i jiné věci. Pohled se složkami lze upravit například tak, že se zobrazují náhledy, jak je to ukázáno na příkladu obrázků s jehličím. Na zelené prahličky je radost pohledět.

Dají se tedy uvnitř QuadKonsole4 použít i jiné KParts (dolphin, kate, gwenview, ...). Pro jejich použití můžete buďto za pomoci adresního řádku otevřít novou adresu (URL), (výchozí klávesová zkratka pro jeho otevření: Ctrl+Shift+G), nebo nechat pro současnou adresu QuadKonsole4 najít jinou KPart za použití nastavení KDE.

Při překladu jsem použil pro položku hlavní nabídky "Jít na" slovo "Přechod", protože je to podstatné jméno a jednoslovné, ale uvažuju o tom, že by se stejně tak dobře dalo pro "navigaci" používat sjednocující slovo "Pohyb", které je kratší; pohyb (v dokumentu atd.).

Zaujala mě dále jedna věc, která je příspěvkem k diskuzi nad tím, jestli slovo "tab" překládat jako "list" (viz Opera?), nebo jako "karta (viz mnohé další programy); anebo se někde používá pro určitou situaci i překlad "ouško"?. Každopádně tady, i když v angličtině autor použil slovo tab, v němčině je použito slovo "podokno", což se podle mě hodí víc. Zatím jsem lišácky :-D použil obojí, jednou před závorkami, podruhé v závorkách, ale to se časem změní.

Tupí

2011-09-26T16:13:00.004+02:00

Tento příspěvek k animačnímu programu Tupí mohl vzniknout klidně před třičtvrtě rokem, ale protože distribuce, ve které jsem to chtěl rozjet, nechtěla nainstalovat vývojářské balíčky k dalšímu programu, který je potřeba kvůli závislostem, nechával jsem to na dobu, kdy budu moci pořídit nějaké ty snímky obrazovky.

Teď už zepár obrázků k tomuto programu na vytváření dvojrozměrných kreslených filmů mám, ale nepořídil jsem je já, nýbrž vývojář programu, což je pro mě zajímavá zkušenost. :-) Zajímavé také je, že z původního slušného počtu překladových řetězců udělal příkaz lupdate asi čtvrtinu, kteroužto ale dle svých slov musel Gustav Gonzalez předělat.

Takže z toho, co je v Gitu byste Tupí s takto vypadající češtinou nejspíš sestavili. Sám autor má pěkný zájem na lokalizaci, ale asi tu problematiku ještě z programátorského hlediska natolik do hloubky neovládá, aby mohl s jistotou něco říct k tomu, proč lupdate označil velkou část řetězců jako zastaralé (obsolete).

Některé texty jsou, jak je vidět z obrázků, v angličtině, ale to je oproti výše řečenému malý problém. Něco překladu bude dobře doladit, ale když to jeden vidí, tak to půjde hbitě.

Tupí jako 2D animační program cílí na věkovou skupinu zájemců od osmi do sta let. Animování má být zábava a přinášet radost. V současnosti se například dělá na skupinové práci více umělců na projektu ve stejnou dobu s programem spuštěným na více strojích zároveň.

Tupí je odvozen z projektu KTooN. Hlavními vlastnostmi dnes je to, že jde o modulární a přátelské prostředí, má modul pro náhled na animaci, základní nástroje pro vektorové kreslení ilustrací, časovou osu a něco jako "vystavovací list" - ještě by bylo dobré lépe prozkoumat, oč jde, možnost ukládání animací v mnoha formátech videa (OGV, AVI, MPEG, SWF) nebo jako soubor obrázků PNG.

Mp3splt

2011-09-18T12:42:00.003+02:00

Na rozdělování zvukových souborů tu je Mp3splt. Jde o pomůcku, se kterou se dají soubory mp3 a ogg rozdělit určením časového začátku a konce takového výseku, bez dekódování. Podle autorů programu má jistě být velmi užitečné rozdělení velkých souborů mp3/ogg na menší soubory, nebo rozdělení celých alb pro obdržení původních skladeb. Hlavními autory jsou Matteo Trotta a Alexandru Munteau.

Projekt sestává ze tří částí mp3splt, libmp3splt a mp3splt-gtk. Mp3splt-gtk je rozhraní, které vidíte na obrázcích, které používá libmp3spl. Programem pro příkazový řádek je mp3splt. I když sem se vcelku snažil, některé texty jsou v angličtině. A protože vím, že je překlad hotový zcela, musím to připsat programátorům.

Pokud chcete rozdělit nějaké album, stačí ručně označit body, na kterých má dojít k rozdělení, vybrat názvy nových souborů, nebo je automaticky dostat z CDDB (soubor na internetu anebo místní) nebo ze souborů .cue.

Je podporováno také automatické rozdělení podle ticha, které lze použít i pro úpravu bodů rozdělení podle cddb/cue. Rovněž je dostupné zastřižení pomocí zjištění ticha.

Skladby ze souborů Mp3Wrap nebo AlbumWrap můžete vytáhnout během několika sekund. U souborů mp3 jsou podporovány jak značky ID3v1 tak ID3v2.

O tomto si v rozepsané podobě přečtete i v části odkazovaných stránek "O". K uvedeným vlastnostem podle toho seznamu doplním možnost dělení podle pevné délky času, dělení na stejně dlouhé skladby, dělení zřetězených mp3 souborů, podpora pro proměnlivý datový tok (mp3), Jaký mají tyto funkce konkrétní význam a jestli jsem si je vyložil správně, by mělo potvrdit vyzkoušení programu.

Couturier

2011-09-17T16:17:00.002+02:00

Pokud by někoho napadlo, že zrovna potřebuje provést úkol sloučení dvou nebo více dokumentů PDF v jeden, tak se mu bude hodit program Couturier, který dělá právě to. Kvůli demonstraci jsem v Máje použil balíček rpm vytvořený pro Mandrivu a nebyl problém.

Couturier vyvíjí Charalampos Chrysovalantis Emmanouilidis. Píše, že Couturier umožňuje sloučit více dokumentů PDF a obrázků v jeden, že Couturier je prostě jednoduchý, snadno se s ním pracuje, výborný.

Práce vypadá tak, že postupně přidáte soubory, které se mají sloučit (tlačítko plus; taky je tlačítkem minus snadno odeberete), a potom, když si myslíte, že jste hotovi, stisknete tlačítko Spojit. A pak přijdete na to, že někde se stala chyba. Chybička se vloudila, protože, proč by měla být sobota dva dni po sobě, že? :-)

QasMixer

2011-09-16T20:25:00.001+02:00

Nástupcem programu Alsamixer-Qt4 je směšovač QasMixer. Nejprve několik obrázků verze 0.12, kdy bylo rozhraní oproti současné verzi 0.14 jinačí. Že se změnilo vyplývá ze srovnání. Přibyl takový ten systém karet, mezi kterými se dá rychle přepínat, takže se nemusí pohled měnit přes hlavní nabídku nebo klávesovou zkratkou, jestli na to nějaká byla.

Vše bylo pořízeno na tom stroji, na kterém mi v Linuxu sice už čtyři roky (od začátku) v podstatě nejede zvuk, ale QasMixer se instaluje dobře. Jediná věc, kterou jsem musel pořešit bylo smazání verze 0.12 z cesty usr/bin, protože nyní je spustitelný soubor v systému instalován do usr/local/bin, a systém měl snahu spouštět tu starší verzi namísto novější.

Jedná se tedy o obrazový směšovač pro linuxový zvukový systém ALSA. Podporuje vícero zvukových karet a přídavné moduly pro ovládání ALSA. Má vlastní posuvníky a zaškrtávací políčka. Pozadí posuvníků se vtipně přizpůsobuje změnám ve velikosti okna programu a vzhled pozadí posuvníků vyjadřuje rozsah v decibelech. A konečně tu je ikonka v oznamovací oblasti panelu.

V jednoduchém pohledu se zobrazuje přehrávání a/nebo prvky pro zachytávání (nahrávání). Prvky určené pro přehrávání a zachytávání mají odlišné barvy. S levým/pravým kanálem lze manipulovat buďto odděleně, anebo je lze spřáhnout dohromady.

Navíc je tu základní pohled na směšovač pro nízkoúrovňovou manipulaci s ovládáním ALSA; jestli si to překládám správně. :-) Informace o modulu pak ukazují údaje o zařízení. A ještě tu je možnost procházet stromem s nastaveními ALSA.

Na stránkách projektu naleznete celou řadu obrázků, na kterých uvidíte, jak QasMixer vypadal ještě před pár měsíci. V čele vývoje stojí Sebastian Holtermann.

Kaption

2011-09-15T19:06:00.003+02:00

Vyšla nová verze zachytávače obrazovky Kaption. Sice nejsou dva řetězce přeloženy (napravil jsem), ale ve srovnání s vlastnostmi, o kterých jsem psal posledně, tu máme opět něco praktického navíc. :-) Alespoň si to myslím. Instalace proběhla bez problémů.

A takto to bude vypadat, když použijete doplněný překladový soubor kaption.mo. A ten druhý text taky jistě brzy zpozorujete sami.

VYM

2011-09-11T09:14:00.004+02:00

Stejně tak jsem doplnil editor myšlenkových map VYM. Soubor pro nahrazení stávajícího souboru v /usr/share/vym/lang naleznete zde. Jak to zhruba v současnosti s VYMem vypadá, si prohlédněte na obrázcích. Tyto zachycují jednak hlavní okno programu, jednak položky rozbalených hlavních nabídek. Příklad je převzat z s programem dodávaných ukázek. Sem tam jsem nechal zapnout další okna, jako je okno editoru poznámek dole (po přidání poznámky k popisu se u něj objeví značka knihy). Po levé straně je vidět editor stromu, který hlavně přehledně zobrazuje stavbu vytvářené myšlenkové mapy. Popisy jsem měnil v editoru popisů. Celou řadu věcí souvisejících s vybranou položkou v myšlenkové mapě uděláte, když na ni klepnete pravým tlačítkem myši. Ještě by šlo zobrazit okno s historií a okno vlastností, v němž jsem u jedné položky nastavil, že chci, aby byla v rámečku.

Aby tedy byla tato přehlídka živější, vzal jsem jednu ukázku, která byla v angličtině, jako předlohu a za účelem názornosti a srozumitelnosti přeložil položky v této myšlenkové mapě. Sem tam, jak je vidět, jsem použil některý ze symbolů, kterými se dají tyto popisy (nebo nadpisy, záhlaví, jak je komu libo) vylepšit. Při ovládání programu je dobré se seznámit s ikonami v nástrojových pruzích, ty nejdůležitější z příkazů v rozbalených nabídkách tu naleznete. Například "Roztřídit vedlejší větve vzdad", jak to je vidět na obrázku, jsem už upravil na "Roztřídit vedlejší větve vzestupně", vyzkoušejte. :-) Je to něco jako, když to samé uděláte v tabulkovém kalkulátoru, tak jsem se nechal raději inspirovat německým překladem (program píše Uwe Drechsel), než abych tam cpal "dozadu, zpět,...); ale pokud přijde někdo na lepší způsob, změnám se nebráním. A konečně tu jsou i klávesové zkratky.

Další obrázky, jako jsou obrázky včely, tučňáka, slona, květiny atd., jsem už nepřidával, ani nijak neměnil uspořádání větví stromu. Když budete chtít, můžete podobně jako já, strom trochu přizdobit symboly s určitým významem, stačí na ně klepnou. Pro jejich odstranění z vybraného popisu, klepněte na stejnou značku v nástrojovém panelu znovu. K použití jsou značky: Opatrně!, Skutečně?, Stav - OK, vyřízeno, Stav - práce na postupu, Stav - neúplné, nezapočato, To nepůjde, Dobré, Špatné, Ach ne!, Dobově zásadní; tohle časem nejspíš změním, Zavolat..., Nápad!, Důležité, Nedůležité, Velmi důležité, Velice nedůležité, Líbí se mi to, Nelíbí se mi to, Růže, Jednoduše miluju..., Překvapení! a Nebezpečné.

Fontmatrix

2011-09-11T08:36:00.002+02:00

Na jaře tohoto roku byl po delší odmlce, jak to popisuje článek na stránkách projektu, vydán Fontmatrix ve verzi - 0.6.1, ale někde to uvázlo, a když se věc nesleduje, tak..., takže pořád je potřeba, aby to vypadalo líp, nakopírovat překladový soubor, který se mi zdál jako nejvhodnější už dávno dávno předtím, když jsem se tomu snažil věnovat, do složky /usr/share/fontmatrix/qm. Už jsem jej měl na stránkách fripohled.webnode.cz vyvěšený, tak snad je to pořád on a jde stáhnout. :-)

JuffEd

2011-09-10T11:43:00.003+02:00

Dnes přináším několik rychle udělaných obrázků holého prostředí editoru JuffEd, jehož další verze vyšla zhruba před měsícem. Překlad jsem doplnil pro vývojářskou verzi, ale použil jej na to, co zrovna mám nainstalované v openSUSE na notebooku, což bude asi ono, ale jak vidět, ne všechny položky jsou přeložené, i když v překladovém souboru ano. Obrázky sice v angličtině ale přece jen s nějakým nezávadným obsahem :-) si prohlédněte na stránkách projektu. Název nového souboru "Bezejmenný" působí srandovně, ale když jsem na tom řetězci, patrně "noname", dělal, ještě jsem nevěděl, kde se to objeví, a starosti mi to zrovna nedělalo. :-) Myslím, že to časem změním na "Bez názvu", jak se taky překládá "unnamed", nebo tak nějak.

U svého zařízení přenosného počítače jsem začínal mít během posledního skoro roku divný pocit vedoucí k myšlence, jestli s ním je opravdu všechno v pořádku, když jsem během zkoušení několika distribucí, které jsem čas od času prováděl (Mandriva, Mageia), zažíval stále tu samou situaci, kdy jsem se nemohl dostat ani přes instalaci. Projevovalo se to tak, že instalátor byl sice na obrazovce při pozorném pohledu částečně vidět (v podstatě byla obrazovka černá), ale velice málo rozsvícená obrazovka činila z jeho ovládání naprosto nesnadnou věc, prakticky nemožnou. Vzpomínám si, že instalátor Fedory se asi před tím rokem rozběhl, ale v poslední době nejspíš ne, už nevím.

A tady přichází na jeviště dějin openSUSE, které se projevilo tak, jak by člověk čekal. Ani jsem nepozoroval tu věc z minuléjho roku, kdy čerstvě po nainstalování chyběl dolní panel KDE, které ustrnulo někde ve verzi 4.4.4. Používat se dá, ale dokud neobjevím nějaké skladiště s KDE aspoň verze 4.6.5, nebo časem 4.7.2, tak není důvod se hnát dopředu, když to běží, jak očekávám.

Taky se hodlám poučit na svých předchozích chybách a nebudu provádět zbrklé aktualizace, které by systém mohly rozhasit. Plánuju, že si přečtu rady zkušených, kteří už k tomu podali v minulosti vysvětlení (text od Adama Radiměřského apod.), abych byl připravenější. Vidím to taky tak, že dopředu se systém posune, až vyjde nejnovější verze openSUSE vyznačující se číslem začínajícím číslicemi 12.

Cirkuit

2011-08-27T12:36:00.003+02:00

Zrovna dneska mě napadlo, že bych měl napsat něco o programu Cirkuit. Jeho autorem je Matteo Agostinelli. Zbývá mi pořešit ta situace, že hned po instalaci ze zdrojových souborů program i nadále zůstává v angličtině a nejeví se, že by měl snahu být v češtině.

To vím už aspoň dva týdny, ale dnes jsem si řekl, že ten překlad nahraju do usr/share/locale/cs ručně. Když jsem to udělal, program při dalším spuštění pochopil, že něco takového, jako je jazyk český, je, a teď se ukazuje jeho rozhraní česky. Ne ale vše, což je ale, jak vysvětlím, dané tím, že část překladů, a myslím, že celkem malou, ale kdoví, tahá z toho souboru, co jsem přidal, a zbytek tahá z dalších souborů, co tak jdou společně se základní instalací KDE.

Z čehož plyne i vysvětlení toho, proč ne všechny položky jsou česky - prostě nejsou zatím přeloženy, ale na to mám minimální vliv. Důležité je, že když už program ví, že soubor cirkuit.mo je na svém místě (podle nastavení systému na češtinu), tahá si i zbytek, a je to hned vidět.

Účelem programu je tvorba obrázků hotových v náležité kvalitě ke zveřejnění. Zrodil se jako rozhraní k Circuit Macros od Dwighta Apleviche, ale jeho vývoj pokročil, a tak dnes podporuje různá jádra. Cirkuit sestavuje živé náhledy zdrojového kódu a výsledné obrázky může vyvést do několika formátů (EPS, PDF, PNG, SVG, ...).

Circuit Macros je sada maker pro kreslení čárových výkresů o vysoké kvalitě, které se pak dají začlenit do TeXových, LaTeXových a podobných dokumentů. Pěkné ukázky a návod si můžete prohlédnout na stránkách Alana Roberta Clarka.

Jako doplněk k Circuit Macros jsou dále podporována jádra TikZ a Gnuplot. Nějaké příklady obrázků vytvořených pomocí TikZ jsou zde. Je podporováno i rozšíření CircuiTikz, které umožňuje kreslit elektrické sítě.

Na tom pokusu s Circuit je prozatím mrzuté jen to, že když chci vidět nějaký tent obrázek jako náhled na kód (příkladů je na těch odkazovaných stránkách dost), hlásí mi to, že pro "Pro současný vstup nelze vytvořit náhled." No jo, ale proč? :-) To bude nejspíš tím, že by to chtělo to Circuit Macros, dpic a spol řádně nainstalovat, jestli to v systému není. LaTeX bych tam snad i měl. Nejlepší by bylo, kdyby k tomu byl připrevený nějaký balíček... Zkušení příznivci TeXu si s tím ovšem poradí líp než já.

Když by někdo pořídil obrázek rozhraní s náhledem na svůj výtvor (nebo na cokoli), může mi jej poslat. Místo v článku pro něj jistě zbylo. :-)

QElectroTech

2011-08-16T21:15:00.001+02:00

Podle poslední zprávy o stavu vývoje zveřejněné na stránkách projektu QElectroTech (14. srpen 2011) je vidět, že se na věci pracuje, i když jsou tu určitá omezení daná možnostmi zúčastněných lidí.

Pořád by se hodily další ruce, co umí programovat. Nyní je vývoj o něco pozadu za předpokladem (datum vydání verze 0.3), ale zase, kdo si počká ten se dočká, že? :-) Takže se připojuji k tomu volání a využívám tento prostor k oslovení případných zájemců, co vždycky chtěli dělat něco hodně užitečného. Samozřejmě, pokud ne zrovna vy, tak třeba víte o někom, kdo by mohl a rád.

Hlavní vývojář mi o tom, když jsem se zeptal, jak to jde, jedna dvě, napsal, že by chtěl, než tu 0.3 vydá, ještě něco dodělat.

Já jsem se na to díval zase ze svého pohledu. Z mé strany šlo o to, aby se pohlo s těmi prvky, co se používají na kreslení, a to se v podstatě povedlo. Před několika týdny jsem dorazil překlad stovek a stovek nových elektrotechnických prvků (a k tomu jsou tam i jiné - z oblasti hydrauliky a vzduchotechniky); a nějaké potom ještě opět přibyly, ale není jich snad zas tolik.

Něco je přeložené, doufám, úplně na jedničku s hvězdičkou, tak by to mělo být, něco tak středně přijatelně, a něco, prostě aby bylo, a něco je problém, a tam to bude chtít časem poradit se a vést dialog s větším odborníkem, než jsem já. V praxi jsem to nezkoušel, protože na to stejně v současnosti odborný přehled nemám, snad někdy v budoucnu, když se budu toužit přiučit něco víc o silnoproudu nebo slaboproudu, prostě o tom, čeho se tak QElectroTech obecně týká i netýká.

A protože může být užitečný i těm, co potřebují kreslit výkresy k vzduchotechnice a tak podobně, jak jsem o tom už psal, tak bych řekl, že obsažení takových rozsáhlejších oblastí by zase byl větší úkol, než je v základě pro překlad samotný nezbytně nutné.

Problém je totiž při převodu z jednoho jazyka do druhého v tom, v jakém jazyce vzniká základní popis prvku. Základním jazykem tu je francouzština, pak je tu ta angličtina, ale nejprve to do nich musí tvůrce prvku dostat, když odmalička francouzsky nebo anglicky nešprechuje. Pak je občas sranda pochopit co nejvíc o čem to celé je, když to při potřebě editovat ten soubor s prvkem, přidat do něj český překlad, ani nevidím jako obrázek, jen jako textový soubor, aby šla práce dopředu.

Někdy to prostě jakoby nemělo ani hlavu ani patu. Takové případy si poznamenávám, aby na ně mohla při předpokládaném budoucím odlaďování hned přijít řada. Jistě je co prověřovat - porovnat s tím, jak to jako schéma, se kterým se kreslí, vypadá. Při práci na překladu jsem si pomáhal srovnáváním použitého překladu třeba i ve čtyřech jazycích, když to bylo nutné, aby se z toho dostalo co nejvíc. Prostě se tu a tam stane, že tomu není jako textu moc rozumět.

A je vidět, že to někdy autoři překladů, pokud už vůbec v současnosti pro daný prvek jsou, pojali docela dost volně. Buď že věc pragmaticky zestručnili, anebo popsali pár slov v angličtině/francouzštině celou větou. A stane se i, že slovíčka, ze kterých je ten popis sestavený, se ani nenajdou ve mně dostupných slovnících, ne tak aby byl k mání nějaký srozumitelný specializovaný překlad, když by to bylo něco složitějšího.

Na závěr bych řekl tolik, že jsem rád, když je alespoň jednou za čas vidět, že se na takovém programu pracuje. A zopakoval bych i výzvu všem schopným programátorům, co umí dělat s C++/Qt. Přidejte se. :-)

NmapSI4

2011-08-16T08:39:00.002+02:00

Sice už vyšla nová verze programu NmapSI4 skoro před měsícem, ale až teď mě napadlo, proč na to vůbec a jak vlastně upozornit, a to hlavně pomocí obrázků. Program jsem nainstaloval, ale spustit tak, aby zůstal na obrazovce, se mi daří jen, když klepnu na spustitelný soubor v adresáři s ním. Přes položku v menu mi to tak nejde (jestli tedy potom nejede někde tajně na pozadí).

Když se podíváte na ty obrázky, asi vám připadne tak jako mě, že je to jakoby závan změny k přístupu k podobě rozhraní, jaký jsme mohli před pár dny vidět na obrázcích Dolphinu v KDE 4.7. Zmizela nám hlavní nabídka!!! :-) Ale tady se vrátit zpátky nejspíš nedá, jak se zdá. U Dolphinu je to vysvětleno tím, že se přišlo na to, že tam není potřeba tak moc, aby ji tam bylo nutné nechávat, a když už jí bude třeba, dá se rychle obnovit.

No, je to opravdu nový vítr, co se týče dojmu. Když to srovnáte, ať nemusíte chodit daleko, s obrázky, co jsou u článečku k NmapSI4 tady ze začátku roku 2010, je to pořádný rozdíl. U Nmapsi se k různým pracovním oknům dostaneme přepínáním mezi kartami. Po stranách jsou zase malé ikonky, kterými se taky dá ledasco zapnout a vypnout. Je to ale celé věc pro někoho, kdo ví, co s tím chce dělat, a někdo takový by mohl mít vliv na odladění některých použitých výrazů. Vždycky je co zpřesňovat. Někde pomůže lepší stylizace.

Překlad jsem tehdy doplnil a poslal až po vydání. U těch zdrojáků, když už by je někdo stáhl, by bylo potřeba tím, co je v současnosti nejnovějšího k dispozici, přepsat .ts soubory v nmapsi4-0.2.87-alpha2/nmapsi4/ts/ a také v nmapsi4-0.2.87-alpha2/nmapsi4-logr/ts/. Když by to někdo myslel vážně a nechtěl čekat, až po alfě vyjde jednou beta, nechť se ozve. Ale toto je třeba zbytečná starost a řešením je jít a stáhnout to nejposlednější, co je ke stažení ve verzovacím systému.

MuseScore 1.1 je dostupné ke stažení

2011-07-30T12:58:00.001+02:00

Vyšla nová verze notačního programu MuseScore, o čemž bylo na stránkách projektu uveřejněno prohlášení. Jsou v něm popsány práce, které byly provedeny, i stručně načrtnut obraz toho, co se očekává od připravované verze 2.0.

Zrovna jsem musel ten ohlašovací text dopřekládat, když si toho, že ten slogan pod názvem programu asi opravdu nebude v češtině, všiml jeden z vývojářů a napsal mi k tomu dopis.

On ten text, jak vidíme, opravdu není v češtině, a jak si někteří/mnozí/všichni jistě vzpomenou, ani snad nikdy nebyl, vždycky se tam připletlo něco jiného z, řekl bych, několika jazyků - postupně střídavě. :-) A to, co tam je teď, možná není arabština, jak jsem to v odpovědi tipnul. Ne je? :-)

Ale už jsem mu na vyzvání poslal překlad toho, co tam má ve skutečnosti být, takže by se tam brzy mohlo objevit, že MuseScore je: Svobodný program pro skládání hudby a notový zápis.

eCub

2011-07-28T09:20:00.003+02:00

Nechal jsem se inspirovat článkem o programu eCub, který vyšel před pár dny na root.cz a udělal překlad programu zabývajícího se tvorbou elektronických knih. Na stránkách projektu teď vidím novou verzi 1.12, ve které by měla být přítomna čeština.

A tady jsou k vidění jednotlivé kroky v průvodci, který vás provází vytvořením nové elektronické knihy:

Vyzkoušel jsem instalaci toho rpm balíčku v Mandrivě i v Mageii a program se běžně zařadil do nabídky, takže se dá spouštět jako kterýkoli jiný program. Funkce programu jsem nijak zvlášť až na jeden krátký pokus nezkoušel. Je až s podivem, jak rozsáhlý může být překladový soubor k takovému programu, když vevýsledku je vidět (zdánlivě) jakoby jen pár textů. Předpokládám, že tou hlavní změnou je právě přidání dalšího jazyka k stávající angličtině a francouzštině.

Jedinou otázkou, která mě teď napadá, a je určena především uživatelům s většími zkušenostmi s věcmi okolo vytváření elektronických knih a knih vůbec, je překlad slov Rights a Coverage. Teď to tam uvidíte na jednom místě vedle takových údajů k vyplnění, jako je například Autor, jestli si vzpomínám dobře, jako Práva a Pokrytí, ale je možné, že se pro to hodí (zvláště u Coverage) něco jiného.

Je tam jeden ošklivý překlep, na který jsem přišel: ve slově "Vydlážděnový". Styl některých vět v průvodci by se napříště taky měl podle okolností upravit na vykání, které se tam hodí víc. Taky se tu objevují tři podoby zkratky epub: Epub, epub a EPUB. Buď by se to nechalo na dvou a s tou poslední bysme se rozloučili (je tam asi jen jednou - podle vzoru anglického originálu), anebo by se to nechalo tak. Občas jsou tu názvy dalších programů apod. Je to skutečně i případ něčeho takového, jako je slovo Preflight? Tlačítko "Přidat okénko" je překladem "Add Box". Bylo by snad lepší tam dát "Přidat rámec"?

TeXstudio

2011-07-24T11:15:00.002+02:00

Zrovna vyšla nová verze programu TeXstudio 2.2 a i když to není vyložené potřeba, můžete při instalaci (qmake, make, make install) použít, jestli chcete mít rozhraní co nejvíc v češtině, až po vydání doplněný .qm soubor. Při samotné instalaci jsem musel na základě výpisu na konci po příkazu make dále nainstalovat přes správce balíčků jen vývojářský balíček k poppler; tipnul jsem to na libpoppler-qt4-devel (+ to, co k tomu kvůli závislostem ještě správce potřeboval přidat) a uspěl jsem. Vzhled může mít TeXstudio dvojí: pokrokový a nadčasový.

V překladu mě zaujal řetězec s hádankou:

You come to a magic island where you meet three strange and wise friends.
One of them is always telling the truth, another one is always lying, and the third is deaf, so he answers randomly and cannot lie(!).
You ask the first: "Are you lying?", and he answers: "No".
You ask the second: "Is the first one lying?", and he answers: "No".
You ask the last: "Is the second one lying?", and he answers: "No".

Which one of the three wise will always tell the truth?

Přicházíte na kouzelný ostrov, kde se potkáváte se třemi podivnými a moudrými přáteli.
Jeden z nich vždy říká pravdu, druhý vždycky lže a třetí je hluchý, takže odpovídá náhodně a nemůže lhát (!).
Ptáte se prvního: "Lžeš?", a on odpovídá: "Ne".
Ptáte se druhého: "První lže?", a on odpovídá: "Ne".
Ptáte se posledního: "Druhý lže?", a on odpovídá: "Ne".

Kdo z těch chytrých lidí vždy říká pravdu?

Nejprve jsem měl radost, že jsem přišel na své řešení na základě jednoduché otázky týkající se jednoho z těch moudrých mužů (i když s výrokovou logikou nemám co do činění dlouhá léta, pokud kdy :-) po způsobu jeho odpovědi ve vztahu k ostatním a představení si jeho pozice v řadě odpovídajících. Těch moudrých tam zase není tolik. Pak se objevily zprávy z Norska a nabyl jsem dojmu, že se s tím kvůli určité slovní spojitosti ani nehodí jít ven, ale teď už jsem se oklepal a považuju za nutné brát věci, jak jsou, a upřít svůj zrak k pozitivním věcem.

Je to prostě hádanka, o které nevím, kde se na ni v TeXstudiu dá narazit, a ani jsem ji nehledal. Můžete si na ni i bez toho odpovědět sami a najít ve svém úspěchu optimismus.

Poznámka: I když jsou v překladovém souboru některé řetězce přeloženy, ve spuštěném programu to tak není, viz to okno s informacemi o programu. A ještě jedna důležitější poznámka k tomu, že v programu (a ani v Texmakeru) není nějaký český slovník. Na obrázku vidíte en_GB.dic; jsou tam na výběr i další pro němčinu, francouzštinu, americkou angličtinu, španělštinu, italštinu a nizozemštinu. Předpokládám, že by to chtělo i český slovník. Pokud má nějaký TeXař představu, o co přesně jde a kde k tomu přijít, mohl by svojí znalostí a úsilím přispět ke zvýšení použitelnosti a poslat to na správnou adresu.

GNGT - der, die, das, was ist das?

2011-07-20T19:33:00.000+02:00

Název programu GNGT představuje zkratku pro German Noun Gender Trainer, malý program, který má lidem učícím se německy pomoci se zapamatováním rodů německých podstatných jmen, tím že jim umožňuje učení se zpaměti (memorování) odpovídajících určitých členů (der, die nebo das). Autorem programu je Omar Lawand Dalatieh.

V současnosti není program dodáván s žádným seznamem podstatných jmen. Je to na začátku vlastnoruční práce, kdy je nejprve potřeba si nějaký seznam procvičovaných slov vytvořit. Ale to by nemusel být problém, ba naopak by to mohlo být povzbuzením pro vytvoření seznamu ze slovíček, o kterých víte, že to je to u nich ve vašem případě potřeba. V budoucnu třeba bude po ruce nějaký ten seznam(y), i rozdělený do tematických skupin.

Instaloval jsem ze zdrojových souborů, a protože jsem v souboru k přečtení nenašel postup, jak to udělat, vyzkoušel jsem příkazy qmake a make, a bylo to. Na make install se nedostalo, protože s tím se tady nějak nepočítá. Proto jsem program spouštěl přímo ve složce, ve které jsem jej instaloval, přes spustitelný soubor.

To slovo "řada", které vidíte dole, v angličtině "streak", jsem takto přeložil proto, že z nabídky možností bylo lze si jen obtížně vybrat (řada, sled, série, o těch významově už dost odlišných možnostech radši ani nemluvím). Znamená to vpodstatě číslo vyjadřující počet případů, kdy vám program jedno slovo ze seznamu nabídl, a vy jste odpověděli správně.

Pro tu situaci má být právě to anglické "streak", což je v překladu taky "pruh, proužek", a vida, promluvil jsem :-), prý velice vhodné. Ze začátku jsem se nemohl rozhodnout pro jednu z variant překladu právě proto, že jsem tak docela nechápal funkci nějakého proužku, nebo nějaké řady na tom místě, když se po výběru některé z možností nabízeného určitého členu akorát změnila hodnota, kterou (nyní) řada ukazuje. Jednička nebo nula, pak třeba skok z jedničky na dvojku. Matoucí bylo i to, že jsem odpověděl na tu jedinou otázku, kterou vám program položí, ale zobrazené slovo zůstalo to samé.

Ale už jsem pochopil, jak to chodí. Když odpovíte správně, čísílko poskočí nahoru (text "řada" na krátkou dobu zezelená), a když špatně spadnete dolů (zčervená). :-) A je jasné, že se vás program klidně zeptá na to samé. I třikrát zopakovanéu správnou odpovědí se učíte. Je to vlastně viděno z určitého úhlu pohledu taková výuková hra, která by vás měla bavit a taky něco naučit. Přece platí, že 80 % z doby učení tvoří opakování.

Kdyby se to vešlo do okna, klidně bych použil delší vysvětlující text: Počet správných odpovědí v řadě, ale program je navržen pro použití nejen na stolních počítačích ale i na přenosných zařízeních, a proto velikost prostoru, kterou zabírá na obrazovce hraje podstatnou roli.

WatchVideo

2011-07-10T17:01:00.008+02:00

A když už jsem laskavého čtenáře v příspěvku k Amaroku seznámil se svými omezenými znalostmi, co se instalace programů ze zdrojových souborů týče, mám tu jednu věc, u které jsem si dlouho nevěděl rady. Jde o instalaci programů, u kterých uvidíte soubor jako setup.py - programy, u nichž, pokud jste tak ještě neučinili, začnete skloňovat slovo Python!

A nyní, v ten samý den, kdy jsem uspěl s Amarokem, jsem přeskočil laťku i u přehrávače, stahovače, převaděče (do formátu Ogg) videí z youtube.com a podobných stránek s názvem WatchVideo. Kdysi se mi to nějak, ani nevím jak, podařilo zprovoznit, ale nechtěl jsem nabízet něco, u čeho jsem si nebyl aspoň trochu jistý, že to půjde nainstalovat skoro každému.

Autorem programu je Carlos Pais.

Podporovány jsou stránky: BlipTV, Break, CaracolTV, Cinegratis, CollegeHumor, Current, Dailymotion, Metacafe, SapoVideos, TheOnion, Vimeo, Youtube a další. Co to dokáže, uvidíte, když věnujete chvilku prohlídce nastavení programu. Ostatně plný výčet základních vlastností je sepsán na stránkách kde-apps.

Toto je v současnosti místo, kde se s programem a informacemi o něm můžete setkat, protože stránky projektu jsou momentálně zavřeny, jelikož už byly zastaralé a autor se jim bude věnovat předtím, než začne dělat na pro obyčejného uživatele jednodušším způsobu instalace, totiž na balíčcích deb a rpm.

Problém jsem měl s tzv. PYTHONPATH; prostě s jejím nastavením, když při instalaci přijde na hlášku (jako se mi stalo vždy), že to, co v systému nastavené je, jaksi nestačí.

1)
Toto je jeden z navrhovaných způsobů instalace: napíšete příkaz su, zadáte heslo správce, a pak už by mělo stačit jen make install. Asi by stačilo, kdybych věděl, jak se u příkazů používají argumenty atd. Takto vypadá část hlášení terminálu takto:

You are attempting to install a package to a directory that is not
on PYTHONPATH and which Python does not read ".pth" files from. The
installation directory you specified (via --install-dir, --prefix, or
the distutils default setting) was:

/usr/local/lib/python2.7/site-packages/

and your PYTHONPATH environment variable currently contains:

''

Here are some of your options for correcting the problem:

* You can choose a different installation directory, i.e., one that is
on PYTHONPATH or supports .pth files

* You can add the installation directory to the PYTHONPATH environment
variable. (It must then also be on PYTHONPATH whenever you run
Python and want to use the package(s) you are installing.)

* You can set up the installation directory to support ".pth" files by
using one of the approaches described here:

http://packages.python.org/distribute/easy_install.html#custom-installation-locations

Please make the appropriate changes for your system and try again.

2)
Další možností je mít nainstalován balíček python-setuptools a použít příkaz easy_install -U watchvideo. Ten bych měl, ale stejně vypadá výstup terminálu takto:

[root@localhost WatchVideo-2.1]# easy_install -U watchvideo
install_dir /usr/lib/python2.7/site-packages/
Processing watchvideo
error: Couldn't find a setup script in /home/pavel/Stažené/WatchVideo-2.1/watchvideo

Takhle si jednoduchou instalaci nepředstavuju. Co ale zabralo hned napoprvé? Byl to příkaz, který jsem objevil v souboru setup.py u programu X Tile, který už v počeštěné verzi vyšel, jen jsem ještě o něm nenapsal. Můžete taky vyzkoušet:

3)
python setup.py install --prefix=/usr --exec-prefix=/usr -f

WatchVideo spustíte přes ikonu v adresáři, ve kterém jej instalujete. Pokud byste to chtěli udělat, doporučuju nejprve nahradit ve verzi 2.2 beta se objevující překlad ve složce po tím, který je aktuální; bez toho byste narazili nejen na angličtinu ale i na jeden španělský text. :-) A taky už můžete sáhnout po verzi 2.2.1. Nepodíval jsem se, ale protože jsem aktualizaci poslal před pár dny, tak by se v tomto vydání očekávat dala.

Oxygen KDE (Firefox Theme)

2011-07-09T13:25:00.000+02:00

Vyšla nová verze tohoto doplňku vytvořeného Dimitriem Pandeleakisem, který vám má přes své nastavení pomoci přizpůsobit vzhled Firefoxu dle vašich představ, aby líp zapadl do prostředí KDE. Nainstaluje se tak, že se klepne na odkaz na této stránce, kterým se má stáhnout. A pak byste se měli pozorně dívat, až se vás Firefox zeptá, jestli chcete povolit instalaci tohoto doplňku, protože ve výchozím nastavení Firefox takovou instalaci nejspíš zablokuje.

Pokud jste si Firefox nastavili tak, aby se zobrazoval ve své poslední moderní verzi, potom nastavení pro Oxygen KDE hledejte přes tlačítko Firefox vlevo nahoře pod položkou Správce doplňků. Tady pokračujete přes Rozšíření, kde v seznamu budete mít Volby Oxygen KDE 3.3 s vysvětlivkou Umožní vám změnit vzhled tématu Oxygen KDE. Co se týče automatických aktualizací, třeba by se do budoucna dalo zvážit jejich povolení. K vlastnímu nastavování se dostanete přes Předvolby.

Amarok 2.4.2 beta 1

2011-07-09T10:24:00.007+02:00

Vyšla předběžná verze Amaroku Amarok 2.4.1.90, kterou si už teď můžete ze zdrojových souborů, které jsou ke stažení přes odkaz vedoucí na další odkaz na stránkách projektu, nainstalovat. Případné potíže, jak jsem je zaznamenal a vypořádal se s nimi, protože kdyby ne, tak o tom tady vůbec nepíšu, popisuju dále. :-)

Řekl jsem si, že Amarok 2.4.1.90 zkusím nainstalovat. A překvapivě se mi to postupnými přískoky vpřed povedlo. Doplněný soubor amarok.mo je taky ke stažení.

Abych se mohl podívat na to, co nového se udělalo s lepším zpřístupněním dynamických seznamů skladeb, šel jsem do toho, i když v případě nějakého většího problému bych zase rychle skončil. :-) Ten jejich návod vypadá v základní verzi takto:

mkdir amarok-2.4.1.90-build
cd amarok-2.4.1.90-build

cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`
make
make install

Když vynechám kroky jako je vytvoření sestavovací složky a skok do ní, tak u prvního příkazu se věc na chvíli zasekla na tom, že se něco (souvisejícího s mysql) nepodařilo v systému najít. Takže jsem ve správci balíčků v Mageii zkusmo nechal vyhledat věci s mysql a podíval se po něčem s "devel", jestli to tam už mám nebo ne, aby systém věděl, kde to, co hledá, ať už je to co chce, našel. -) Nainstaloval jsem tedy zatím nenainstalovaný balíček: libmysql-devel

U druhého příkazu se věc zastavila na 65 % s tím, že kdesi cosi, a tak jsem ve správci balíčků hledal a našel: libmysqld-devel, k čemuž to automaticky chtělo nainstalovat i libaio-devel. Po nainstalování jsem jednoduše znovu zadal "make", takže instalace Amaroku pokračovala až do 100 %.

Podle řetězců v překladovém souboru to vypadá, že se autoři mj. věnovali i způsobům, jakými jde ovlivnit poloautomatický výběr skladeb na základě předchozího nastavení způsobu ovlivnění. Aby to bylo pěkně vidět, udělal jsem několik obrázků, na kterých je vidět, jak se to ovlivňování automatického výběru skladeb dá nastavovat a jak byly k dialogům přidány vysvětlující texty, které to mají lidem, kteří to ještě nikdy nepotřebovali, ulehčit. :-)

Ze zajímavých věcí mě kromě tohoto tzv. žertovného přehrávání (Quiz play: něco s kvízem to třeba je, ale není to ten typ skriptu pro Amarok, jako je, myslím, Music Quiz) zaujal pohled na pomalý posun staženého textu písničky, který se snaží přizpůsobit postupu přehrávání přehrávané skladby.

KChildlock

2011-07-06T12:54:00.007+02:00

KChildlock omezuje čas, který děti mají dle mínění svých rodičů, příbuzných nebo rodinných správců systému strávit u počítače (včetně těch dospělých). Všiml jsem si, že program už má slovenský překlad, a tak jsem jej použil jako základ, což s sebou nese dříve popsané riziko, že člověk bude objevovat a opravovat pro slovenštinu typické znaky jako je dlouhé měkké í tam, kde má čeština i krátké, ještě dlouho po tom, co už vývojáři překlad vytvořený, a třikrát opravený poslal. Soubor .mo je použitelný pro poslední verzi programu, kterou není problém nainstalovat ze zdrojových souborů.

Dal jsem se do toho, abych uspořil nějaký čas, což se předpokládejme, povedlo, pro inspiraci, a abych si připomněl, jaké to vlastně je použít slovenštinu jako základ, víc se muset soustředit na analýzu slovenského textu než na anglickou stranu překladu, označovat pořád dokola jednotlivé znaky a přepisovat je - s výše popsaným výsledkem.

Snímky obrazovky s programem KChildlock jsem dělal programem Kaption, protože KSnapshot mi najednou stávkuje; že by se to podělalo skrzevá nějakou aktualizaci systému? Donedávna to běželo spolehlivě.

Možnosti tohoto programu pro zachytávání obrazovky ukazuju na dalším obrázku, kde jsem použil jeho nástroj pro vyznačení důležité oblasti obrázku a nástroj pro psaní textu. Chtěl jsem jen ukázat oblast, kde jsem zkrátil původní text "Povolený časový rozsah" na "Časový rozsah", aby se mi to tam všechno v pohodě vešlo. Při používání Kaption jsem si všiml současného zvláštního chování používaného prostředí ve spojení s Kaption. Při ukládání se mi v okně zobrazoval vždy jen první soubor, co jsem uložil, zatímco ve složce jich už bylo víc, a když jsem napsal název jednoho z nich, systém se mě slušně zeptal, jestli jej náhodou nechci přepsat. :-)

Ze začátku se mi v tom démonu, co se mi v nastavení pro prostředí KDE objevuje ve skupině nastavení Ztráty a nálezy, nedařilo nic nastavit, nejspíš mi to tak připadalo i proto, že to chce běžet (by mělo) pod superuživatelem, jak je to vidět z uživatelské příručky, když klepnete na tlačítko s nápovědou, a s tím mám, když poblíž nevidím žádné tlačítko, které bych stiskl a zadal požadované heslo, velký problém. Ale na zkoušku se nastavovat dá. I bublinovou nápovědu můžete uzřít, chce to jen přidat nějakého toho uživatele a zaškrtnout jej, a pak už si můžete pohrát s táhly, kterými se nastavují ta časová omezení, a nechat objevovat bubliny s nápovědou, co jich tam taky pár je.

Ale mám dojem, že pokud se nepřihlásíte jako superuživatel, tak se nic z toho nezachová a nepoužije. Totiž už při poklepání na ikonu pro KChildlock by vás měl přivítat hezký dialog požadující heslo správce. Na oficiálních obrázcích je taky KChildlock zařazen v jiné skupině (distribucí vývojáře je zřejmě openSUSE) a je na nich vidět, čeho se s tím dá dosáhnout. Tady ukázka toho, co se mi podařilo, než jsem nastavení KDE vypnul a zase zapnul, abych viděl, že to opravdu chce ten superuživatelský režim, aby to dávalo smysl a pracovalo, jak má. Možná bych mohl nechat spustit celé KDE v superuživatelském režimu, ponastavovat, a pak se rychle zase odhlásit a přejít do běžného režimu.

Lyrics

2011-07-05T09:28:00.003+02:00

Jde o krásně jednoduchý, jednoúčelový program ke stahování textů písní odněkud z internetu. Odkud? To je, jak jsem si všiml při překladu, adresně určené uvnitř programu, ale při zkoumání těch několika textů v rozhraní, co jsou vidět na první pohled, vidím v angličtině texty, které jsem jistojistě přeložil (viz dialog O programu). Aby se to nainstalovalo, stačí v příkazovém řádku napsat postupně příkazy qmake a make. Následující make install to udělat nechtělo, takže jsem program spouštěl přes ikonu ve složce, kam se nainstalovala. Nějaké zvláštní nastavování to nemá. Schválně se podívejte na tu nabídku, co jsem pohotově, než zmizela, sejmul. :-) A pak je tam jedno tlačítko na stahování, ale postačí i stisk klávesy Enter.

Napsal jsem v prvním poli název skupiny, přeběhl do vedlejšího pole, napsal zpaměti název písničky, a dal vyhledat. Za okamžik hledím na výsledek, který se dá uložit jako textový soubor, třeba do složky s písničkou, nebo kam se to tak hodí házet. S výsledkem velice uspokojivým. Jasně Queen jsou známá skupina a ono to hledá vždycky, i když se zadá jedno slovo, ale lepší bude opsat celý název.

Možná to platí dočasně, že je to rozhraní tak prosté, prozatím. Co dál od toho očekávat? Uvidí se. Protože se nenašlo nic, když jsem zadal David Bowie a better future, ale našlo se, když jsem napsal David Bowie a Cactus, a našlo se, když jsem napsal David Bowie a future, třeba by to chtělo víc polí pro zadání, například pole pro název alba, co já vím. Ale ten text zachycený na obrázku dole, myslím, stejně není k písničce Better Future. :-)

Že se hned nic nenašlo, může jen napovídat o stavu té databáze, ze které to tahá - prostě tam nemusí být všechno, anebo si to neporadilo s mým prostým dotazem, a než by odpovědělo, že tam je něco podobného, co obsahuje slovo future (skladba může mít v databázi zrovna jen takový, podle mě zkrácený, název; taky se v tom názvu můžu mýlit), řeklo to, že tam není nic. Tento stahovač textů má i své vlastní projektové stránky, kde se mimo jiné, hlavně poslední dobou, dočteme i o Lyrics.

TeXMakerX přejmenován na TeXstudio

2011-07-02T15:25:00.001+02:00

LaTeXový editor TeXMakerX, který vznikl oddělením z editoru Texmaker byl nedávno přejmenován na TeXstudio. Předtím vzbuzoval, jak se dá soudit podle některých rozporuplných reakcí na jeho samotnou existenci, různé emoce.

O proběhnuvší změně se dá dočíst ve zprávě na sourceforge.net. Podle ní jsou to oba skvělé programy na psaní dokumentů. :-) A když přišla na pořad dne změna jména, byli vyzváni uživatelé, co oni na to, a vybral se nový název.

Kpl

2011-06-16T20:23:00.004+02:00

Dnes probíhá stávka dopravních odborů. Tímto článkem vyjadřuji solidaritu s jejich požadavkem na důstojný život, a aby nezůstalo jen u něj, jak se už kdysi říkalo, lepší život pro každého jednotlivce v této naší malé milé společnosti. A projevuju to tímto způsobem. Dokončil jsem dnes překlad léta vyvíjeného programu Kpl, nyní pro prostředí KDE 4; soubor kpl.mo dávám ke stažení. Účelem programu, jehož autorem je Werner Stille, je dvojrozměrné a trojrozměrné zobrazení souborů dat a funkcí. Ostatní technické podrobnosti si zájemce přečte na stránkách programu, kde také nalezne víc než dva obrázky s tím, jak to vypadá v akci. Já tu mám jen obrázky rozhraní. Abyste tomu lépe rozumněli, matematiku jsem měl naposledy na střední škole. :-)

Přitom mě překvapilo, kam se ten kpl.mo soubor nainstaloval. Pohleďte: /usr/local/share/locale/cs/LC_MESSAGES/kpl.mo. Je to ta samá cesta, kam se nainstaloval i soubor nano.mo: /usr/local/share/locale/cs/LC_MESSAGES/kpl.mo. Že by to bylo tím, že jsou tu s námy oba programy už tak předlouho? :-) Tam jej musíte vrazit.

Je to už víc než pár let, co se můj otec od vedoucího hospodářské správy dozvěděl, že: "Ty od nás stejně nikdy nic nedostaneš." Proto ve mně různá vyjádření, co se tak v novinách můžeme dočíst na adresu příjemců (kteří jsou zároveň dárci), vyvolávají pobavení. Odpověď na to je totiž jiná a má svoji úspěšnou logiku, jak už jsem ji zmínil.

A ještě několik obrázků dialogů, co se objeví, když dáte přidat novou položku. Moc jsem si s tím nehrál, jako umístění prvku atd., nastavoval jsem nahodile, jen aby se něco objevilo. Těch možností, co do obrázku přidat, je ještě o několik víc. Obrázky už nejsou zcela aktuální, protože jsem mírně upravil např. spline funkci, což je funkce složená z několika dílčích jednoduchých funkcí definovaných v intervalech navazujících na sebe ve styčných bodech. Tak snad to vzhledově tu křivku připomíná.

Díky zodpovědnosti a laskavosti těch, co nás denně přepravují, kam potřebujeme, jsem se, kam jsem potřeboval, ve správný čas dostal, a to samé nazpátky. Vítězství je naše.

Stránky Mageia

2011-06-08T09:25:00.000+02:00

Předminulý týden, pár dní před dopředu známým prvním vydáním Mageii, jsem si řekl, že je na čase se zapojit. Krátce předtím jsem si řekl, že se alespoň na chvíli přihlásím do konference, abych zjistil, jak se věci mají, a nechal si schránku zaplavovat dopisy, které z větší části budu akorát tak mazat. To mi pomohlo v tom, že jsem zachytil výzvu k přeložení textu stránky "Contribute"; kde to mám sebrat mě navedl odkaz na SVN.

A tak jsem to udělal a nabídl. Celkem dle očekávání se brzy tomu, kdo má na starosti nahrávání přeložených souborů, nebo v tomto případě části kódu na stránku, kde se vedle sebe ocitají všechny přeložené jazykové mutace téhož, ozval Petr Šafařík. S výzvou "Zadrž!" (Nejprve to musíme zkontrolovat. Nepotřebujeme hloupé překlady.), kterou mu adresoval, jsme začali spolupráci, která spočívala v tom, že jsem poslal text jemu jako řediteli a on obstarává zbytek komunikace se správcem stránek. To mi vyhovuje.

Tak se postupně podařilo dostat ještě před vydáním 1. června většinu textů. Jsou to položky mimo blog. Na tom se nedělalo a zatím na tom, co to tak sleduju, ani nedělá. Jen krátce tomu začali říkat News, ale teď je všechno zase při označení Blog. Ale protože pár překlepů se stalo a zrovna v ten moment měl správce stránek jiné starosti, což trvalo asi tak týden, na opravu těch několika překlepů jsme museli počkat tak do včerejška; a i tak se tam jeden úporně drži, akorát mění tvar. :-)

Stránky se ale chovají obojace. Některé, se hned ukáží česky (Mageia (autor Petr Šafařík; tento vzhled dostaly před týdnem, předtím tam bylo více textu, který jsem taky udělal a který se snad vyskytuje přesunutý na jiné místo. Když se klepne na obrázek dovede vás to na další rozcestník: 1 - přeloženo, ale zatím česky není; For you - totéž; And next? - totéž; Notes - poznámky k vydání), Support, Contribute, Donations), jiné ne (Downloads; přibyl i nějaký ten text, About; nyní už tak ten týden v pozměněné textově bohatší verzi: odtud se dostaneme na přeložené stránky Thank you, a také na Values, o kterých podrobněji dále); Pozn. odkazy v tomto textu vedou na jejich českou verzi, a je to pak o zkoušení, jestli jsou přeloženy, což případného čtenáře obírá o pohodlí, chuť to zkoušet a čas. Pokud, jako např. na stránkách "O" odkazy nefungují, je potřeba se vrátit a stránky přepnout na anglickou (nebo jinou přeloženou) verzi.

Takže je tu zatím ten problém s rychlostí aktualizace stránek. Stránky jako jsou 1, For you a And Next?, jsou hotové už skoro ten týden, a zatím je výsledkem nic. A tak když se jako jazyk vybere čeština, při přepnutí se buď objeví anebo taky ne. Myslím, že už se rozbíhá diskuze o tom, jak systém stránek zmodernizovat, aby to bylo kvůli častým aktualizacím přehledné a snadno obsluhovatelné, když jsou stránky větší a větší.

S posíláním a přijímáním překladů nebyly problémy, na drobných úpravách, když byly potřeba, jsme se dohodli rychle. Jako důležitý text jsem vybral Hodnoty Mageii. Jedinou věcí, která se, jak uvidíte učesala, je použití slova komunita namísto společenství zvláště v první části textu, kde se píše Mageia je komunitní software. Proto jsem ji zařadil na konec, jak to teď na stránkách je, a nejprve uvádím první verzi překladu vytvořeného při současném porovnávání i se způsobem německého překladu. Celé jsem to nestudoval, ale řekl bych, že jinak tam nějaké rozdíly nejsou.

Druhou věcí, o které jsme vedli řeč je to, jestli mailing list překládat jako: poštovní seznam, poštovní konferenci, konferenci, seznam adres, nebo jako mailing list. Od každého trochu se svým způsobem uplatnilo. A teď onen významný dokument. Použití slova společenství chápu jako užití základního významu, který to slovo má, s dost vysokými ambicemi, co se týče vlivu na život, bez ohledu na to, co si kdo myslí, že se musí v užší oblasti informatiky používat. Tady to je, aby se mohlo přemýšlet i o tomto přístupu.

Základní hodnoty Mageii (původní podoba)

Mageia je společenský software

Jako společenství se na naše uživatele díváme jako na cenné bohatství. Vždy budeme udržovat spojení s naší uživatelskou základnou, protože je součástí společenství stejně tak jako šikovní tvůrci a organizátoři.

Chápeme, že lidé a společenství jsou naším nejcennějším aktivem.

Vždy budeme distribucí tohoto společenství, které považuje spolupůsobení společenství za důležité.

Budeme distribucí, která je přístupná pro všechny, která dbá na hlas každého jednoho člena společenství.

Za velmi důležité považujeme přátelství a budeme podporovat přátelskou spolupráci mezi lidmi.

Ceníme si zásadovosti, společenství a důvěry a budeme se vždy držet nejvyšších etických měřítek.

Na každý pád se budeme hodně radovat a práci na projektu si budeme vychutnávat :-) .

Budeme se snažit udržovat dobrou vůli jak v našem společenství tak šířeji ve společenství Open Source.

Budeme si pomáhat a podporovat se navzájem. V případě že něco nebude v pořádku, podnikneme nezbytné kroky, abychom našli řešení a toto použili.

Mageia je vysoce hodnotná technologie

Budeme náš svobodný software a náš operační systém plynule dále rozvíjet a zůstaneme prvotřídní volbou při výběru technologie pro práci s počítačem.

V Mageii budeme sledovat nejnovější směry v Open Source, stejnou měrou ale při našich vydáních udržíme i rozumnou rovnováhu mezi modernizací a spolehlivostí.

Budeme využívat ohlas uvnitř našeho společenství a budeme se snažit směřovat ke společnému vývoji.

Své uživatele budeme povzbuzovat a povedeme je k tomu, aby možnosti svých počítačů využívali tím nejlepším možným způsobem.

Na jedné straně budeme usilovat o co možná nejjednodušší používání systému, současně ale nabídneme i celistvý soubor novinek určených jak pro nováčky tak pro pokročilé uživatele.

Mageia jsou znalosti

Programy jsou důležitou součástí našeho každodenního života, při téměř každé výměně informací doma a se světem. Jsou postaveny na kódu pro počítače. Budeme se snažit rozumět jim a používat jejich možnosti a tím jejich vliv na náš denní život správně.

Budeme posilovat znalosti naší uživatelské základny, přičemž učiníme pokročilé technologie srozumitelnějšími.

Víme, že jsme lidé. Chyby a nedostatky se stávají a souvislosti se mění. Bereme to v úvahu jako součást našeho software, a rovněž v našem životě a v našem spění ke štěstí. Budeme se dále rozvíjet.

Věříme, že pochopení programu, který používáme v našem denním životě, je moc pěkná věc. Proto budeme lidem myšlenku svobodného software, naše společenství a náš operační systém vysvětlovat otevřeně.

Mageia je kvalita

Mageia bude založena na požadavcích na dobrou kvalitu a stabilitu.

Mageia se bude podřizovat standardům Open Source.

Mageia se vždy bude držet vysokých bezpečnostních/technologických standardů, aby byla data našich uživatelů ochráněna.

Mageia jsou otevřené vztahy
Budoucnost distribuce zajistíme pomocí spolupráce jejího společenství.

Budeme spolupracovat s dalšími distribucemi OSS a budeme dávat k dispozici kód našich hlavních vývojářů a vývojářů jádra.

Budeme pracovat ve spolupráci s jinými projekty s otevřeným zdrojovým kódem.

Uvítáme jako součást našeho společenství i každý komerční podnik.

Mageia bude vždy založena na programech s otevřeným zdrojovým kódem. Bude ale jako svým složkám otevřena i příspěvkům, které OSS nejsou, aby nabídla rozmanitým potřebám a očekáváním svých uživatelů alternativy.

Mageia vždy bude společně sdíleným, mezinárodním a organizovaným podnikem, zastupujícím naše pluralistické společenství.

Základní hodnoty Mageii (jak je to nyní zveřejněno)

Mageia je komunitní software
Jako komunita se na naše uživatele díváme jako na cenné bohatství. Vždy budeme udržovat spojení s naší uživatelskou základnou, protože je součástí komunity stejně tak jako šikovní tvůrci a organizátoři.

Chápeme, že lidé a komunita jsou naším nejcennějším aktivem.

Vždy budeme komunitní distribucí, která považuje svou komunitu a její vliv za důležité.

Budeme distribucí, která je přístupná pro všechny, která dbá na hlas každého člena společenství.

Za velmi důležité považujeme přátelství a budeme podporovat přátelskou spolupráci mezi lidmi.

Ceníme si zásadovosti, společenství a důvěry a budeme se vždy držet nejvyšších etických měřítek.

Na každý pád se budeme hodně radovat a práci na projektu si budeme vychutnávat :-) .

A máte o čem přemýšlet. :-)

Clementine

2011-06-06T11:44:00.005+02:00

Včera, když jsem se vrátil z návštěvy Prahy, jsem se mrkl, jestli na Launchpadu přibyly Clementine další řetězce. Přibyly. Ale závažnější změny se odehrály na konci května, když se vynořil David Kolibáč a zaokrouhleně u dvou set řetězců provedl změny podle svého gusta. Dle následujícího stručného vyjádření na můj popisný dopis: "aplikoval jsem konvence l10n.cz, které nedodržuješ. Prosím, dodržuj je." Ti všímavější z dikce odpovědi pochopí, pod kterou přezdívkou se na LinuxExpresu objevují poznámky v diskuzích ke článkům, jejichž je autorem. :-) Tyto dohody mu umožňují nechávat nedodělky, a to je velice lidské.

Odepsal jsem: "Z toho, jak stručně je aplikuješ, to vypadá, že chceš boj." :-) A něco z odpovědi: "Doufám, že chápeš, k čemu jsou takové snahy o unifikaci. To je první věc. Druhá věc je, že Clementine používám a od samotného začátku (navíc nejsem sám!) mě to irituje, takže jsem uvažoval, zda autorovi těch "odlehčení" zpřelámat prsty nebo je rovnou urazit..." Takže, jaké jsou to zrůdnosti, které mu nedaly spát? Jinak jsem se taky dozvěděl, že před spaním a po probuzení nebývá příliš sdílný. Pak je to ještě propagátor zdravé stravy: "V tuhle chvíli mě nic jiného nenapadne, leda důležitost pravidelného stravování."

Prošel jsem si před napsáním dopisu jeho činnost rychle a zběžně, abych se k podstatným úpravám mohl souhrnně vyjádřit. Napsal jsem mu, že jsem zcela pominul drobnosti, jako jsou drobné slohové úpravy; to může být jednou tak a podruhé onak. Kromě jeho snahy o dokonalost mě zajímalo to, zda sleduje i další cíle, jako je zjištění toho, kdo z nás má větší nutkavou potřebu něco měnit.

Podstata tkví ve změně některých výrazů. U některých je to srozumitelné víc, u jiných méně. Je zřejmé, že překlad prohledával systematicky na výskyt určitých slov a plošně upravoval (on by řekl asi, že opravoval). Ale jak to provedl? Jeden postup mě napadá okamžitě.

Z toho, že v překladu zůstaly překlepy, ať už vzniklé po vydání Clementine ve verzi 0.7.1, tak snad i neobjevený překlep, ke kterému došlo předtím, by se bylo lze domnívat, že David nejprve stáhl aktuální verzi z Launchpadu, provedl její sloučení se svou poslední verzí, a z překladové paměti naplněné poslední verzí rychle to málo, co zbývalo, doplnil, když se to hodilo. Jinak by to musel postupně hledat a opravovat (s větším nadšením a o něco déle).

A tak je jako autor například podepsaný (Launchpadem) pod tímto: "Clementine se nepodařilo natáhnout vašeho předplatného, protože s vaším připojením jsou potíže." To by mohl být příklad chyby datované před vydáním verze 0.7.1. Soudím tak na základě toho, že jinak to na základě dostupných důkazů nemůžu ani potvrdit ani vyvrátit. Dále bylo přeloženo "Download membership" jako "Download membership"; předtím tam bylo (záloha z 28. 3. 2011) z nějakého důvodu toto: "se stahováním", což taky moc smysl nedává, a možná to bylo během dalších měsíců, jestli se na to přišlo, změněno na "Stáhnout členství", anebo taky ne.

Soubor jsem zazálohoval 28. března 2011, což je jen několik okamžiků před vydáním verze 0.7.1, ke kterému došlo 1. dubna 2011. Nějaké větší změny, jako jsou opravy, se tedy pravděpodobně neodehrály; záloha měla ten účel pojistit poslední stav před vydáním nové verze. Narazil jsem na tuto a dvě další věci (drobné překlepy), které vznikly patrně později a ještě se ve vydávání Clementine nemohly projevit, protože další verze zatím nevyšla, ke kterým přijdu za chvíli, když jsem si to celé zběžně procházel (a jako další zmíněné překlepy opravil).

Ty dva další překlepy svědčí o tom, že tu šlo o sledování určitých věcí: jak byste chápali, kdybyste uviděli (neopraveny) texty jako "Vyladin" a "Zrusit"?

Upraveny byly Davidem tyto (ve skupině upravených řetězců): library - nyní (David): "sbírka", předtím (Pavel): "knihovna", current - nyní: "současný", předtím: "nynější", song - nyní: "píseň", předtím: "písnička" i "píseň" (ze stylistických důvodů), show - nyní: "zobrazit", předtím: "ukázat" (se zobrazit/zobrazovat možná slovníky počítají, ale mezi tou záplavou možností je vůbec nenabízejí), tag - nyní: "štítek", předtím: "značka", plugin - nyní: "zásuvný modul", předtím: "přídavný modul", application - nyní: "aplikace", předtím: "program" (což je jen detail), také je tu: Add directory... přeloženo jako - Přidat složku...

Takže milý Davide, kripl už jsem. Ale pořád dostatečně kvalitní na to, aby si mě armáda zapsala do seznamu a pustila až po přemlouvání (to druhé trochu zveličuju :-). A nechci, aby ses mě bál, a ten boj je nadsázka, která by se odehrávala leda tak jako více či méně rafinovaná strategie zbytečně zaměstnávající síly (čas), které se dají využít jinde. Už několik minut po přečtení tvé první úsečné odpovědi jsem přišel na elegantnější řešení, než jaké odpovídá tvé představě "malého junkše", které mi k mému uspokojení umožňuje se duševně dál rozvíjet.

Jednoduše hledám pro vytváření další verze balíčků s Clementine pro jednotlivé distribuce ty, kteří jsou ochotní a schopní to udělat. Umí to, nebo se to v rámci cvičení chtějí naučit, a jsou, dokud je to bude zajímat, pro; jsou i jiné věci na světě. Podklad - překlad dodám, otázka jednoho e-mailu.

FocusWriter a Prosit

2011-05-21T21:27:00.004+02:00

V době, kdy na LinuxExpresu dělali propagaci určitému způsobu tvůrčího psaní, kdy se záměrně uvedete do od obvyklých údajně rozptylujících prvků běžných textových editorů zbaveného prostředí, ve kterém by vám před lepším sebevyjádřením už nemělo bránit nejlépe nic, proto zvýrazněná ochrana před (sebe)rozptylováním zajištěna, jsem i já nasadil své dva koně: FocusWriter a Prosit. Na FocusWriteru dělá Graeme Gott a na Prositu dělá Marc Lajoie. Ale jak jsem už před pár hodinami napsal, nějakou dobu mi tyto dva editory po instalaci neběžely zrovna tak, jak jsem od nich očekával.

Jsou oba ze stejné stáje, FocusWriter ale na svět přišel dřív a Prosit z něj vychází, na což hned zkraje upozorňuje. I proto se sobě navzájem dost podstatně podobají. Jak je z jednoho obrázku a v něm polského textu vidět, použil jsem jako šablonu polský překladový soubor, nebo polský překlad založený na německé předloze :-), a v jednom případě jej opomenul přepsat českým. Tak příště. :-) Pracovní prostředí vás má oslovit svou velikostí, která naplno využije velikost obrazovky, kterou používáte ke zvládání svého počítače. Ale nemusíte program používat jen v tomto režimu na celou obrazovku, dá se to vypnout, a pak z něj máte obyčejné okno s programem, jak jej znáte, u kterého si tažením okraje změníte rozměr, jak zrovna chcete.

Atmosféru dotvoříte změnou písma, jeho barvy a nastavením obrázku na pozadí, podle chuti či třeba podle tématu, které chcete zpracovat, aby se vás chytla inspirace. Máte-li rádi počty a úspěch odvozujete vy nebo váš zaměstnavatel od počtu natlučených písmenek, pak uvítáte vlastnost automatického obnovování součtu napsaných slov, a nejen slov, ale i odstavců, znaků, prostě skoro vše, co byste tak mohli chtít znát o tom, jak s tvořením textu postupujete. Statistiky máte přímo na dosah.

Volitelně si můžete zvolit automatické ukládání svého dokumentu. Pak tu také máte denní cíle, jako je počet napsaných slov nebo čas strávený psaním, které jsou tu od toho, aby udržely vaši pozornost a zajistily nevyhnutelnost úspěchu. Počítá se se dnem jako s jednotkou času, takže se nemusíte zabývat tím, kolikrát editor vypnete, abyste si pro něco odskočili. Měla by tu být i možnost ověřování pravopisu, ale nad tím, jak dobře funguje, jsem ještě nedumal.

Očividnou vlastností editoru je i skrývání panelů s nástroji, které je navrženo se snahou umožnit vám co nejlepší soustředění se na práci. Dodatečně využijete i to, že se dokument, který sepisujete, při otevření programu automaticky nahraje a že budete moci ihned pokračovat od místa, kde jste skončili naposledy.

A u Prositu jde vcelku o to samé. Jako takový ale například opustil formát pro ukládání textu RTF a používá odlehčený značkovací jazyk Proseup, aby lépe oddělil obsah od jeho provedení; výsledkem je prostý text, který otevřete snad všude. Rozdíl je v tom, že Prosit nabízí volby pro významovou stavbu (nadpisy, blokové citace atd.) a odstraňuje volby vztahující se čistě ke zobrazení, jako jsou úrovně odsazení a zarovnání, při pokusu o lepší skloubení vlastností programu s představou provádění úprav textu WYSIWYM - to, co vidíš, je to, co tím míníš/myslíš, spíše než s myšlenkou WYSIWYG - to, co vidíš, je to, co dostaneš.

Když butete chtít, můžete ve FocusWriteru na text využívat s úspěchem i formátování. Na závěr, protože se mám taky hodně co učit, přepisuji text z Marsya Karla Čapka, jak je uveden v Latinitas Bohemica od Josefa Tříšky, výběru z latinsky psané literatury českých zemí, který se do mé knihovny dostal už kdysi hodně hodně dávno, a který kromě tohoto textu ani jinak neznám. Jde o "Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka písemné polemiky". Abyste věděli, jak na to... On to ovšem ten Čapek myslel jinak - je to "obrácené vzhůru nohama". :?)

Něco z toho textu nám může pomoci pochopit své vlastní způsoby a způsoby druhých v těch dnes tak hojně rozšířených diskuzích pod články, kde narazíme na to, co nám hoví, i na to, co se nám nelíbí. Že bych měl představu, jak vypadá správná rétorika a polemika, to ani náhodou. Ale k dobru si všichni přičtěme, že chceme dosáhnout na tu pravdu, kterou žádá Čapek. A taky si nemyslím, že bysme měli své příspěvky pro poznámky pod články připravovat tvořivě předem do šuplíku v editorech tohoto typu. :-) No dobře, pokud vás, stejně jako mě ne, nezajímá nějaká polemika, ani další obory jako třeba propaganda nebo demagogie, tak pro nás jsou tu na úplný závěr tohoto článečku možnosti nijak neomezené: poezie, logopedie, literatura... Více na posledním obrázku.

Rocs a Cantor

2011-05-21T08:00:00.005+02:00

Aktualizace překladů pro Rocs a Cantor, Klickety a Knights, taky Parley ke stažení, který jsem taky doplnil a o kterém chci brzy napsat, na co jej hodlám využít a jaké s tím mám zkušenosti jako začátečník.

Na učení pomocí přehrávání kartiček zaměřený FlashQuard, když jsem jej teď chtěl nainstalovat, nešel. Je to nejspíš projev toho, že na tom autor už víc rok a půl nedělal, i když je pravda, že mi v tu dobu nešly i jiné věci (například ani uložení u Parley, což teď jde bez problémů: možná pomohla aktualizace?), v tom to není. Mohl bych to v Mageii zkusit ještě jednou, ale problém je v: No rule to make target 'kgeography_data/', jak to hlásí - něco nemůže systém při instalaci najít/udělat, ale jinak mi jde nainstalovat doslova, na co šáhnu (obrazně řečeno). Výjimky potvrzují pravidlo. :?)

Další článeček věnuji popisu programů FocusWriter a Prosit, což jsou, řekněme, sesterské programy - něco jako Texmaker a TeXMakerX. Vypadají velice podobně. Když jsem se je pokoušel instalovat v Mandrivě, instalace proběhla, ale programy jeden vedle druhého popadaly jako hrušky, což se s Mageiou teď neděje, takže je načase něco o nich přinést.

Klickety se mi kdysi hodně líbily, taková oddychovka, a líbí se mi i teď, i když mám radši klasický styl se čtverečky než ten moderní s míčky ve style hry Same. To kvůli přehlednosti, ale dají se nastavit i okraje políček, takže i s těmi míčky by to šlo.

Marble

2011-05-15T16:22:00.001+02:00

Řekl jsem si, udělej něco pro lidi, doplň svůj překlad pro Marble - zdánlivou zeměkouli na ploše. A tak jsem doplnil soubor marble.po a udělal z něj marble.mo, a nahrál ke stažení. To jsem ostatně udělal i před pár měsíci, nebo více než pár měsíci, abych byl přesný, ale před více jak rokem jsem, a to ještě možná, něco dělal i na tom dalším souboru marble_qt.po.

A protože dokončení práce na prvním z té dvojice nevedlo dostatečně a přesvědčivě k tomu, že by bylo všechno přeložené, dal jsem si tu práci a srazil postupně na nulu i ty desítky nedodělaných procent ve druhém případě.

Takže teď mám dva hotové soubory, překladové .mo soubory z nich, které dávám ke stažení, ale stejně se v rozhraní výjimečně najdou anglické texty, i když v tom druhém souboru přeložené stejné opravdu jsou. Vzpomeňme i tu možnost, že i když ty řetězce v těch souborech najdeme, program používá stejné, ale z nějakého jiného souboru pro KDE.

Tak si tak nějak říkám, že bych se musel podrobněji podívat na to, k čemu ten druhý soubor je, jestli patří do té samé složky co marble.mo, a jestli je jeho název pro to použití správně, marble_qt.mo. Takové malé porovnání textu, co je v marble_qt.po s jeho předpokládaným výskytem na některém místě v rozhraní programu, třeba v bublinové nápovědě, bych snad mohl provést.

A nemusí to hledání ani trvat dlouho. Otázka zní: je/není. Když se text, který je v marble_qt.po najde i v rozhraní Marble, a přitom v marble.po není, je jasné, že soubor je ve správné složce - jakože kam jinam by tak měl přijít? Jestli je v marble_qt, ale v rozhraní pořád vidíme anglický text, ano, pak tu čelíme něčemu, co je v rukou programátorů, jestli jim to taky nepůjde do hlavy jako mně. :-)

Kancionály CB

2011-05-10T18:48:00.000+02:00

A ještě jednu sbírku jsem připravil ke stažení pro používání se softProjectorem: Kancionály CB. Jde tu o Církev bratrskou. Opět předpokládám, že noty je potřeba sehnat jinde. Budou nejspíš součástí v minulosti knižně vydaných zpěvníků, které budou opatřeny rejstříkem, aby se daly najít i bez čísel. Odstranění čísel, která jsou teď v názvech písní v databázích, zajistí vývojář softProjectoru. Jak to popisuje, pro něj to bude hračka. :-)

Nad čísly u Bratrských písní BJB a u Kancionálů CB, která byla uvedena u každé písně jako trojčíslí na začátku jsem tak nějak váhal, co s nimi mám dělat. Kopírovat je, nekopírovat. Říkal jsem si, že by mohla mít význam při hledání podle čísla, to je jasné. Po krátkém průzkumu na internetu jsem ale zjistil, že to jaksi nejsou čísla, která by byla součástí oficiálních zpěvníků, anebo jsem se jen díval a porovnával ukázky z těch, kde se neshodují. Myslím si tedy, že u Bratrských písní jejich smazání z názvu písně nebude vadit, protože se stejně rovnají číslum automaticky vytvářeným softProjectorem při založení nového záznamu.

V případě Kancionálů CB si zase myslím, že je to nejspíše nějaký výběr. Tady by ale hledání podle čísel, když budou pryč, jejich zadáním v poli pro hledání bylo matoucí, protože tu došlo vlivem výskytu dvou verzí o různém počtu slok jedné písně k posunu o jedno číslo. Řešením by bylo, pokud by se nehledalo, jak se předpokládá, podle názvu, vzít posuvník a táhnutím se dostat na úsek s číslem, které hledáme. Ale to jen na okraj. :-)

Amarok 2.4.1

2011-05-09T12:41:00.002+02:00

Dlouhá zima je za námi..., jak ostatně už dva měsíce víme, ale až teď vychází další verze Amaroku, tentokrát 2.4.1, ... a ještě aspoň měsíc jara a krásné léto před námi.

Byl jsem na to připravený už nějakou dobu, a tak jen stačilo nechat pro jistotu sloučit moji poslední verzi se současnou předlohou, schválit ten jeden neschválený řetězec, co se objevil, kde bylo jen potřeba z čísla 3 udělat dvojku, a vyrobit ten amarok.mo soubor, aby měl případný uživatel možnost si jej stáhnout a použít hned, jak se v jeho distribuci objeví nynější verze tohoto vyšlechtěného přehrávače hudebních souborů, což u těch lepších distribucí zase tak dlouhou nebude trvat.

Změn je celá řada, stejně tak oprav a vylepšení, ale to už si přečtěte, zajímá-li vás to dopodrobna, v oznámení o vydání.

Bratrské písně BJB

2011-05-04T18:35:00.003+02:00

Aby byl softProjector vyzkoušitelný co možná největším okruhem potenciálních uživatelů, udělal jsem i sbírku písní s názvem Bratrské písně BJB; opět převzato ze zdrojů pro OpenSong. Líbilo se mi, že kromě textu samotného jsem kopíroval už jen samotný název. Jistě, každá píseň má svého autora (ten třeba bude, když je znám, uveden v knižně vydaných sbornících) a říká se, že "jaká písnička takový hlas", ale o to to bylo jednodušší.

Ještě jsem si teď všiml, že se zobrazují všechny sloky současně, což se dá, aby se zobrazovala jen jedna vybraná sloka, vyřešit tak, že si tu píseň otevřeme v editoru písní a jen stiskneme tlačítko uložit; program si to nějak přebere a uloží jednotlivé texty, které mají jako hlavičku vysvícené Verse, správně - vypadá to, jakoby je oddělil prázdným řádkem.

Ale to by bylo zdlouhavé, kdybych to tak měl dělat s těmi skoro šestnácti sty písněmi jednotlivě. Jal jsem se proto zkoumat znaky v databázi a brzy přišel na to, že bude stačit, když jeden určitý znak nahradím za jiný. Prakticky jsem ale musel a nechal hromadně nahradit řetězec @%Verse za @$Verse a @%Chorus za @$Chorus. Stáhněte si proto celý balík s písněmi znovu, rozbalte jej a zaveďte databáze namísto předchozích verzí, které smažte.

Jen jsem se na začátku rozmýšlel a váhal, jestli mám kopírovat v textu uvnitř souboru uvedený název celý, to znamená včetně počátečního trojčíslí, jež určuje jejich pořadí, když úplně stejně nazvané soubory, s trojčíslím na začátku, seřazuje, jak má, správce souborů. Po malé zkoušce, co se mi zdá lepší, jestli s čísly nebo bez nich, a váhání, jsem se nakonec rozhodl, že to tam dám, i když je to asi zbytečné, protože softProjector při zakládání nové písničky automaticky vzestupně přiřazuje čísla, takže tato jsou teď s těmi obsaženými v názvu totožná. Řekl jsem si asi, co kdyby se s těmi nově vytvořenými čísly někdy něco stalo.

Co kdyby program v nějaké své příští verzi písně, které nejsou řazeny podle abecedy, srovnal a okamžitě přečísloval jinak. :-) Tak to je jistě spíše sci-fi, ale pojistil jsem se. Jistota je sicher. Jestli by totiž uživatelé své oblíbené písně vyhledávali podle čísel, což je při zadání v poli filtru rychlejší, kdyby se při popsané nehodě ona myšlená porucha nedotkla názvů, můžou pokračovat dál. Ale spíš by si to zasloužilo celou databázi nahrát ze zálohy znovu. :-)

Vyzkoušel jsem si i ten zmíněný rychlejší postup vytváření databáze, kdy nahrazuju značky, které jsou určeny pro OpenSong, až když mám ze zdrojových textů vytvořenu celou databázi, a můžu je tedy pohodlně a účinně nahradit hromadně v celém tom jednom souboru, který tvoří databázi s písněmi určitého okruhu, najednou. To je ten rozdíl, jak se mi zdá, mezi způsobem, jakým k písním přistupuje OpenSong a softProjector. OpenSong ale blíže neznám a je taky možné, že stejně tak vytváří jednu jedinou databázi - načte do ní obsah určeného adresáře s jednotlivými písněmi.

Pokus se podařil, a i když nevím o kolik hodin jsem cíle, kterým byla databáze Bratrské písně BJB dosáhl dřív, určitě to stálo za to. Ono i to otevírání souborů jednoho za druhým, označení textu, zkopírování, přepnutí do okna softProjectoru, pomocí klávesové zkratky rychle provedené založení nového databázového záznamu, označení textu předlohy v editoru písní, její nahrazení vložením zkopírovaného textu, přepnutí se zpátky na soubor s textem, zkopírování názvu písně, jeho vložení do příslušného pole v editoru, zavření editoru odsouhlasením stavu záznamu jako hotového stisknutím tlačítka OK, a vyvolání dalšího souboru ze složky se zdrojovými soubory s texty písní ve správci souborů, a to pokud možno co nejrychleji, při tom množství 672 písní, zabralo několik hodin času.

České chvály a Vánoční písně

2011-05-01T11:28:00.003+02:00

K prvním dvěma databázím, které se dají používat se současnou verzí softProjectoru, přidávám další dvě: České chvály a Vánoční písně.

Obsahují na 622 písní. U některých jsou i akordy, ale při překopírování určitě došlo k jejich posunutí, takže by to případně chtělo všechny písně projít, zjistit, kde akordy jsou, doladit podle rozvržení ve zdrojovém textu, anebo najít ve vytištěném zpěvníku, jak to tam je.

Pokud byl uváděn copyright, narval jsem jej do pole s autorem textu, i když to není zrovna položka, která by se v rozhraní zobrazovala, takže ani nevadí, že se tak někdy vytvořilo docela dlouhé souvětí včetně adresy držitele autorských práv. To kdybyste chtěli napsat dopis do Ameriky nebo Spojeného království Velké Británie a přeptat se jich na co chcete. :-)

Stejně tak se vyskytovaly různé variace na téma autor textu, autor překladu, autor hudby, autorizovaný překlad, autor nezjištěn, a podobně.

Občas, a tím spíš myslím výjimečně, i když jsem to při nutnosti zpracovávat jednu píseň za druhou, a ani tak to nebylo udělané hned, nezkoumal, a to, na co jsem přišel bylo tím, že jsem se zrovna podíval na určité místo obrazovky, se dá narazit i na drobné překlepy, což pochází z toho, že nebyly opraveny ani ve zdrojovém souboru. Ale jinak je to udělané pečlivě a s láskou. :-)

Než měnit značky popisující, kde začíná která sloka, a kde je refrén, u každého souboru, vyzkouším podle mě rychlejší postup. Nejprve databázi vytvořím z dostupných textů, a potom ji upravím v editoru textu v tom smyslu, že nahradím [Verse1] za Verš 1 atd. hromadně. Tím ušetřím celkem slušné množství času (a taky námahy), protože když bych chtěl v budoucnu pokračovat Bratrskými písněmi popřípadě Slovenskými chválami, čeká mě dalších skoro 1000 textů. A to už se vyplatí poučit se ze zkušenosti s prací na několika stech textech, že i když to s tím postupem, jak jsem jej začal používat na začátku, kdy jsem dělal první databázi, co měla pod 20 písní, jde celkem rychle, není to prostě věc na pár minut.

openBibleViewer

2011-04-30T22:23:00.001+02:00

Jen malá poznámka k programu openBibleViewer. Důvodem pro příchod na Launchpad byla pro autory možnost přilákat více překladatelů. Dejme tomu. :-) Systém souborů s příponou .ts ale program přitom neopustil. V poslední verzi ovšem vidíme, že český překlad není úplný (soudě podle statistiky na Launchpadu).

Pokud mě paměť neklame, byl zhruba na počtech, jaké by byly potřeba, aby vypadal stoprocentně nebo téměř na 100 %, už dávno před tímto vydáním, ale polovička překladu se kamsi ztratila, jako by byla spláchnuta. Znamená to snad, že dělá práce s Launchpadem a převod mezi formáty vývojářům občas potíže? A proto zálohujme, zálohujme, zálohujme.

Možná ano, občas dělá, možná ne, stane se. Dal jsem to před měsícem do pořádku, a tak uvidíme za nějaký čas s dalším vydáním, co nás ještě může potkat, anebo uvidíme, že je vše v pořádku. Ano, všechno je dobré a všechno je v pořádku. Samotná instalace se mi ale na tom stroji, na kterém jsem to zkoušel, nepovedla, ale dám ten obv_cs.ts soubor ke stažení, aby se jím mohl před instalací nahradit stávající neúplný překlad, když by to někomu šlo líp; je to přece jen 0.5.80beta.

Christian Radio Player

2011-04-25T17:52:00.002+02:00

Před nějakým časem vyšel Christian Radio Player s českým překladem. Pro uživatele Linuxu je zatím smůla v tom, že se dá používat ve Windows, i v systému pro počítače Apple, ale Linux celkem nula nula nic. Řekl bych, že jsem se autora na tuto věc zeptal, totiž jestli a kdy by s tím jako něco udělal, ale stejně tak bych řekl, že mi buď neodpověděl, anebo tak, že jsem té odpovědi neporozuměl, nebo ke mně nedošla. Tak jsem se zeptal znovu, a je jasné, že pro Linux ten program není a nebude. :-) Co byste na to řekli, dnes, kdy máme Qt. :-D

Další zradu vidím v tom, že po instalaci se objeví rozhraní v ruštině, a i když jsem pochopil, kde je nabídka pro výběr jazyka, viděl jsem vždycky (vyzkoušel jsem ještě na jednom počítači, ze kterého jsou obrázky), že na ni nemohu přepnout, protože položka v nabídce se zdá být jaksi neaktivní (rozhraní by podle mě mělo být v češtině hned od začátku), a pomohl jsem si jednoduchým fíglem, který spočíval v tom, že jsem nejprve přepl na němčinu, a až pak jsem mohl přepnout na češtinu, a fungovalo to. Musím se s tím Alexanderovi Loewenovi, který program vyvíjí, časem svěřit, aby případný uživatel nebyl moc dlouho zmatený.

Program slouží a je zamýšlen, jak jste již pochopili, pro přehrávání křesťanských rádií. V nabídce je jich jako předvolba umístěna řada; německá, ruská... všechna internetová. Je potřeba být připojen k internetu. Na stránkách jsou odkazy na některá z nich, nebo na všechna, nezkoumal jsem to, ale u odkazů je i poznámka, zda je daná stanice v CRPlayeru přítomná. Dodatečně lze další oblíbená rádia vložit. Studenti obou jazyků by si měli přijít na své. V nabídce najdeme řadu dalších jazyků. Pořady se dají přijímat a nahrávat pro pozdější nový poslech. A taky je v něm budík.

Oxygen KDE (Firefox Theme)

2011-04-23T08:11:00.006+02:00

Před pár dny vyšel styl Oxygen pro internetový prohlížeč Firefox - Oxygen KDE (Firefox Theme), který se získá tak, že se stáhne ze stránky k projektu na kde-apps.org. Vlastní stránky doplňek nemá, neinzeruje je. Autorem je Dimitri Pandeleakis. Překvapivě se, když se zamyslíme nad řecky (?) znějícím jménem, hlásí k Itálii. Poprvé jsem překlad dělal začátkem června 2010, ale i když jsem čekal víc jak půl roku na nové vydání doplňku, který měl pomoci sjednotit vzhled prohlížeče s mnou používaným prostředím KDE, když byl ve verzi 3.0 konečně vydán, po češtině ani stopy, což bylo způsobeno podle autora tím, že toho hodně překopal.

Takže jsem si to vzal znovu do parády. Protože vývojář už nadále netouží po tom, aby v nastavení bylo možné vybírat barvy a zároveň je mít v příslušném národním jazyku, tohle potěšení si nyní musíme odpustit. S opravným vydáním 3.0.1 se situace výrazně změnila. Konečně ze seznamu nově přidaných jazyků je vidět jak moc; kromě angličtiny už dalších 11 jazyků. Před třičtvrtěrokem jich bylo podstatně méně, i když nevím kolik. Možná jsem byl první, kdo se autorovi ohlásil, že by ten stav rád změnil. Ve zprávě o změnách ve verzi 3.0.1 se dočteme, že bylo přidáno 10 jazyků.

Vyzkoušel jsem jej jak v Linuxu (verze 3.6.x) tak ve Windows Vista (nová verze 4), kde ale první věc, které jsem si po instalaci doplňku všiml, bylo málo čitelné písmo některých položek v hlavních nabídkách. Jak doladit barvu písma v prohlížeči, pokud bych dokonce nemusel měnit jeho nastavení pro celý systém, ke kterému na tom počítači mám jen omezená práva, jsem zatím nepátral. Ostatně to může být způsobeno právě tím, že tam je Firefox 4, protože v seznamu cílů si Dimitri poznamenal i lepší podporu pro Firefox 4 ve Windows.

Co je výsledkem? V autorových poznámkách si můžeme počíst o nových věcech v řadě 3.x. Dále je tu věnována pozornost návodu, jak použít vzhled Personas. Ostatní si prohlédněte na obrázcích. pořízených v Mandrivě. Jeden je pro část hlavního okna Firefoxu. Zbytek představuje možnosti nastavení, ke kterým se dostanete přes Úpravy - Předvolby, na kartě Obecné najděte Doplňky, stiskněte tlačítko Správce doplňků..., a přejděte u Rozšíření na Volby Oxygen KDE 3.1, kde opět vyberte Předvolby.

Objeví se Ovládací panel pro Oxygen KDE. Alespoň jedna další textová položka zůstala nepřeložena (Menu highlight), což je určitě tím, že jsem to v tom jednoduchém souboru s překladem otevřeném v editoru textu přehlédl. Do budoucna bych ovšem pár věcí pozměnil, učesal. Už píšu autorovi, aby mi poslal nejnovější verzi a sadu souborů, na kterých bych mohl ty úpravy provést. Stačí se podívat na opravdu vysoké hodnocení doplňku uživateli, abyste pochopili, proč i já si přeju, aby byl dojem z něj dokonalejší. A ještě něco. Dýchejte zhluboka.

Sonic Visualiser

2011-04-20T19:14:00.007+02:00

Tak jsem se konečně dočkal. Po zhruba tři čtvrtě roku vidím, že moje práce na Sonic Visualiseru nese svoje ovoce, a to je teprve jaro. :-) Sonic Visualiser vám hudebním vědcům, učencům i samoukům mnohostranně pomáhá s rozborem a prohlížením hudebních souborů.

Myslel jsem si, že to bude fuška, dát to dohromady, pokud mi to vůbec půjde, a přiznávám, že jsem nejprve chtěl ušetřit času a námahy a rovnou na tom počítači, ze kterého jsou všechny ty obrázky, vybrat v zavaděči Windows, ale neudělal jsem to, a tak jsem byl více než mile překvapen tím, že jsem program spustil pouhým poklepáním na soubor, který jsem pro tu 32 bitovou Mandrivu stáhl.

Rovnou napíšu, že hned při prvním osahání, jak vidíte, si je možné v nabídkách všimnout několika překlepů, ale to se časem vytříbí. několika jakoby překlepů, ale to se časem vytříbí. Teď si myslím, že půjde jen o to, změnit slovosled - možná je tam akorát takový ten zástupný symbol a tím, že program dosadil proměnnou, vznikl onen větný nepořádek. Je to součást onoho "prvního úderu" za účelem získat tuto pěknou kořist. To, že to od té doby nějakou chvíli trvalo, bylo mimo jiné způsobeno, jak mi tehdy vysvětlili vývojáři, i přechodem projektu na jiný verzovací systém, plus samozřejmě nové funkce. A pak jen stačilo doplnit pár nových řetězců. A to bylo, jestli si dobře vzpomínám, ještě někdy v zimě, začátkem února. Teď jsem si pro představení programu vybral nahrávku hudby skladatele Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob, a z nich právě Jaro.

Smyslem těch několika snímků zahrnujících rozbalené nabídky je prostě jen upozornit na tento program, který nabízí určitému okruhu možných uživatelů něco jiného, než jen zobrazení průběhu vlny skladby v určitém časovém rozsahu, jak jdou vzorky za sebou. Z toho spektrogramu, co všichni víme, jak vypadá, se vlastně, jak kdosi kdysi poznamenal, kromě nějakého toho údaje o kmitočtu zas tak moc nepozná.

Když se podíváte na to, jak je v jednom okně ten kousek se spektrogramem uzoučký, vězte, že jsem tomu jen nevěnoval při pořizování snímků pozornost, abych to napravil až v závěru. Pohleďte jen na ty barvy. Stejného výsledku dosáhnete, když si začnete hrát s těmi posunovacími kolečky v rozích. Ale abyste viděli, kolik toho má pro vás Sonic Visualiser nachystáno, budete si jej muset projít sami. Dají se s tím vyvádět kousky, takže nezapomeňte doinstalovat nějaké ty přídavné moduly. Něco je vestavěno, a tak aby se neřeklo, jeden obrázek navíc tu mám.

Ale Sonic Visualiser není určen pro nahrávání zvuku, nýbrž pro jeho zkoumání. V těch různých oknech přinášejících všelijaké pohledy na zvuková data a mezi těmi nástroji na jejich rozbor jako bych nacházel uskutečněnou ozvěnu v minulosti jinými lidmi projevených přání moci pohlížet na posbírané zvukové údaje jinak, ba moci s nimi i zacházet po novu, upravovat na úrovni jednotlivých tónů. Takové projekty pravděpodobně existují, ale nebudeme se tu zaobírat tím, kam směřují a kam se dostaly.

KWooty 0.7

2011-04-20T12:01:00.000+02:00

Vyšla nová verze programu KWooty, o němž jsem informoval na podzim předchozího roku, který je určen ke stahování. Popis nových vlastností a obrázky najdete na stránkách projektu.

Přibyl nový přídavný modul, plánovací, takže bych vyzval ty, kteří mohou program vyzkoušet - ví, k čemu je a o čem je, v čem je jeho přínos, aby se dali do zkoušení, a nahlásili mi případné překlepy. Třeba se tak podaří překlad o něco vylepšit. Ono je občas víc možností, i když v důsledku vedou ke stejnému cíli, jen s jinou stylizací. Ovšem, jak již napsal autor KWooty, je jaro a, jak dodávám já, protože stromy a květiny právě kvetou, s ním i doba, kdy se má vyjít z domu ven. :-)

Písně pro softProjector

2011-04-17T15:24:00.013+02:00

Aby se dal v předchozím článku popsaný program běžně využívat, je potřeba pro něj zajistit obsah. To je důležitý předpoklad. V případě nahrání různých verzí Biblí to není žádný problém, jsou ke stažení přímo na stránkách projektu i pro lidi vládnoucí českým jazykem. O využívání programu pro studium Bible bych řekl jen to, že Bible se čte, ať už potichu nebo nahlas. Pokud by byla potřeba jiná existující verze Bible v češtině, myslím, že by stačilo dodat vývojářům její text a oni by už zajistili převod do formátu, v jakém s ním pracuje softProjector. U písní na tom ještě bude potřeba průběžně zapracovat. Jelikož jde pouze o texty s tím, že je možné zadat i tóninu, předpokládám, že zajímavé je právě to, že tam ty noty nejsou. Ale tady vidím jako předpoklad to, že zpěváci už předtím měli v ruce zpěvníky, kde měli možnost poznat noty k písním, akordy. Některé texty nám ukazují, jakým způsobem se dají akordy začlenit.

Zpěváci zpívají svoji píseň, jejíž melodii a text už dobře znají, a promítnutý text je pro ně podpora, na níž se kouknou, když by si potřebovali text připomenout. Můžou tím cvičit paměť, a přitom nemusí mít hlavu skloněnou a zahledět se tu a tam do zpěvníku. Poznámka: Víte, že dobře vytištěné noty mají mít díky správně provedené sazbě tu vlastnost, aby hudebník snadno a rychle našel to, co právě hraje, i kdyby jej dočasně něco vyrušilo? Jinak je ale záhodno se soustředit a nenechat se příliš vyrušovat.

V jiné situaci se nacházíme, budeme-li chtít zobrazit dnes používané sbírky českých písní. Velkou výhodou rovněž zmíněného programu OpenSong, který je v našich zemích již rozšířen, je to, že pro něj tyto texty připravené pro použití v něm už nějakou dobu existují. Někdo už je přepsal, předpokládám že ze zpěvníků, a já jsem teď využil jeho/jejich práci, za což jim děkuji. Účel těchto textů je stejný, takže bych nemluvil o konkurenci dvou programů, z nichž jeden na svých českých stránkách vyzdvihuje hlavně verzi pro OS Windows. Akorát jednou jsem si dovolil změnu v názvu písně, a teď už nevím, jestli jsem musel opravit i text samotný; písmenko u bylo jednak v názvu souboru jako takového, a pak i v názvu písně, když jsem soubor otevřel: přečetl jsem si, že: "Aduramus te Domine", ale myslím, že správně je Adoramus te Domine, a to u je tam jen překlep.

Využil jsem tedy možnosti dostat se k textům v té podobě, v jaké s nimi pracuje OpenSong, které jsou dávány ke stažení a obsahují složky a tisíce souborů, jak je to vidět na obrázku níže, a začal pracovat na tom, aby se dala co nejdříve alespoň část z nich použít jako ukázka v softProjectoru, a mohl jsem ukázat, že se v této oblasti používat dá. OpenSong ovšem může mít bohatší možnosti nastavení - mně např. trochu vadí, že pozadí je černé bez možnosti rychle změnit jeho barvu, a řešit by se to dalo jednoduše jen tím, že bych si uložil v nějakém editoru vytvořený obrázek s barvou, kterou potřebuju - záležitost pár sekund.

Připravil jsem tedy dva výběry, jejichž složky jsou v balíku pro OpenSong nazvané: Laudate I a Dětské písně. Hotové databáze jsem pak upravil, aby se daly používat se současnou verzí softProjectoru: nahradil jsem Verš a Sbor za Verse a Chorus. Dojde-li k té změně, o které jsem psal, postačí vám tyto databáze smazat a zavést databáze, v nichž budeme mít Verš a Sbor. Dalším krokem by časem měly být postupně České Chvály a Vánoční písně.

Protože nejsem programátor, představuje pro mě příprava déle trvající ruční práci s každým souborem, která jde právě tak rychle, jak rychle jsem schopen soubory otevírat, označovat text, kopírovat jej a vkládat do příslušných polí v editoru písní v softProjectoru. Pro OpenSong jsou ve formátu XML nebo HTML, to pozná odborník, ale vidíte tam na začátku to xml, že? :-) Jsou rozděleny do skupin, jak je vidíte na obrázku s jejich výpisem, jak jsou ve správci souborů rozděleny do složek. Chce to každý soubor otevřít a udělat s ním to, co jsem už dříve naznačil.

V rámci přípravy ovšem nejprve vždy udělám soubor za souborem změnu [Verse 1, 2, ...] za Verš 1, 2 ... a [Chorus] za Sbor. Kdybych programátor byl, a jiní, jak víme programují, takže by je mohlo napadnout, jak na to snadněji, viděl bych tu úlohu nějak takto: vytáhnout hromadně ze všech souborů určité skupiny, z nichž každý představuje jednu píseň, texty uvnitř značek pro název, text písně, případně autora, i když tady bych byl opatrnější, autor textu a autor hudby se mohou lišit, a vložit je do struktury, jak ji používá softProjector. Copyright jsem zatím viděl jen párkrát, někdy byl tam, kde už byl uveden autor. Ze začátku jsem jej neřešil, ale brzy jsem jej začínal vkládat hned za autora textu do stejného pole, jen oddělený středníkem. Ono vůbec ty zdrojové texty jsou rozdílné - obsahují různý počet všelijakých značek: tu a tam se vyskytne copyright, tu a tam popis tématu, ke kterému se píseň vztahuje, občas tu máme tempo, v jakém se má píseň hrát/přednášet. Někdy je zřejmé, že jako autoři textu jsou sloučeni původní autor a pravděpodobně překladatel/upravovatel. Ale i když značky jsou na svém místě, nejsou třeba vyplněné: například autor. Roztomile působí, když se u autora vyskytne text autor nezjištěn, přitom jinde zůstává jednoduše nevyplněn. Hlavní je tak pro to, aby vůbec bylo možné píseň zadat, název a text.

Například u Laudate I jsem se setkal jen s názvy a vlastním textem; pokud tam byl i autor, tak výjimečně, a už si nevzpomínám. Jinde možná bude značka pro autora využívanější. SoftProjector umožňuje rozlišovat mezi autorem textu a autorem hudby: básníkem a skladatelem. Autorské právo jen v současnosti, řekl bych, nezajímá. A pokud si někdo bude přát, takovou skladbu je samozřejmě možné z databáze obsahující třeba stovky písní,, která je uložena v jednom souboru, ihned odstranit.

V anglické verzi softProjectoru se počítá pro tu část písně, kterou označuju jako Sbor, s Refrain/Chorus, ale když i Němci používají zjednodušeně jen Chorus, tak jsem si s tím taky poradil, jak jsem uznal za vhodné; to je ten nejmenší problém - udělat to případně jinak by bylo celkem otázkou chvilky, jen jde o to, že tady je ta věc provázaná s tím, jak program zobrazuje ony texty rozčleněné vnitřně do částí, jak má nastaveno, že ty značky pro vnitřní členění textu písně vypadají, takže by to pak určitě chtělo, aby to přímo v programu přizpůsobili i vývojáři. V současnosti čekám na to, jak si s tím poradí, když tam chci mít "Verš" a "Sbor".

Práci jsem si ulehčil tím, že jsem soubory nechal v KRename najednou všechny přejmenovat, aby měly příponu .txt a na jejich otevření v textovém editoru mi stačilo dvakrát na ně poklepat). Práci s editorem a programem vůbec vám ulehčí a urychlí zapamatování si těch několika klávesových zkratek. Bude-li se vám to hodit, vyzkoušejte.

softProjector

2011-04-07T21:19:00.015+02:00

Blíží se Velikonoce, a tak je příhodné, že lidé, kteří stojí za projektem softProjector, vydali novou verzi programu, který je určen především k promítání biblických veršů. V dialogu "O programu" jsou jeho možnosti vyjádřeny šířeji: "promítání médií". Sám jsem na překladu dělal před několika měsíci, kdy jsem chtěl zkusit překlad v této oblasti programů. Účel programu je vystižen i takto: malý a jednoduše použitelný program, který umožňuje během bohoslužeb promítat písně a biblické texty na promítací plátno. Dělá na něm Vladislav Kobzar, Matvey Adzhigirey a další. Tento článek jsem ve stejné podobě umístil i na LinuxExpres, kde někoho zaujal a přivedl k tomu, že napsal poznámku, ve které upozornil na podobný stejně zaměřený program OpenSong, který má stránky i v češtině. Své stránky, kde se můžete seznámit s okolnostmi vzniku i plány do budoucna, pak má zde.

V Mandrivě jsem instaloval pomocí qmake, make, a za chvíli bylo nainstalováno, dál jsem nepokračoval, a program spustil přímo v adresáři, kam se nainstaloval. Zpočátku jsem váhal, jak získat jednotlivé Bible, když jsem nenašel nic, co by připomínalo automatické stažení z internetu. Proto jsem začal hledat na stránkách projektu a brzy v časti "download" - ke stažení, našel to, co hledal. Krátce předtím jsem ale jednoho z autorů burcoval o radu, ale než stačil odpovědět, už jsem měl staženo. Na dalších obrázcích je vidět, že v programu je možné pracovat i s texty písní.

Prošel jsem seznam dostupných jazykových verzí a vybral si ty české. Pak stačilo klepnutí levým tlačítkem myši na odkaz, rozbalí se archiv, který se pak uloží na místo na disku vašeho počítače, odkud jej následně zavedete přes nabídku v programu: Úpravy/Spravovat databázi.../Zavést - karta Bible. Přitom jsem získal dojem, že texty odkazů a to, co se pak skutečně stahuje, jsou jaksi promíchané. V dopise, který mi brzy po mé žádosti o pomoc přišel, Vladislav Kobzar mimo jiné píše, že Bible bych měl stahovat z jeho stránek, v té části věcí ke stažení, jak jsem to popsal před chvílí. Podle něj se do programu nezavádí Bible z předchozích verzí nebo ze stránek unboundbible.

Program se dá využít na promítání vybraných textů, prakticky jakýchkoli. A skutečně, jak jsem si rychle vyzkoušel, stačilo by, kdyby k tomu měl někdo důvod, zvládnout onen souborový formát s příponou .spb (že by to znamenalo softProjectorBible?, otevřel jsem si jej v KWrite) a naplnit jej svým obsahem. Pokusně jsem si vyzkoušel přepsání textu jednoho verše matematickou rovnicí 1 + 1 = 2. S výsledkem nataženým a zobrazeným dle očekávání, ale dál jsem si s tím nehrál. Ale nevypadá to nějak složitě. Otázkou je ten důvod. Pro promítání všelijakých informací, například kvůli naučení, se používají různé programy na prezentace, které mají bohaté možnosti nastavení a představení.

Jako klíčové vlastnosti jsou na stránkách projektu vypsány tyto: použitelnost na Windows, v Macu a Linuxu, všechna data v jediné databázi kvůli snadnosti použití, zobrazení dvou verzí Bible ve stejnou dobu, zvláštní shoda mezi verši, snadné tvoření vlastních zpěvníků, zobrazení vlastních oznámení (text stačí napsat do okna, a je to), vyvedení vlastních zpěvníků, takže je mohou použít další lidé.

Je zde možnost tvořit si vlastní zpěvníky, jak už bylo ukázáno výše, ale napoprvé se mi nepodařilo zapsat nějaký text jen tím, že jsem jej napsal do příslušného okénka, i když jsem nový zpěvník vytvořil. Ale už jsem na to přišel, proč se mi ten text, který jsem zadal v okně, co se objeví, když klepnete na nabídku Písně/Upravit nynější píseň, nezobrazil: "Upravit a/nebo přidat nové písně".

Při překládání jsem totiž někde přeložil i slovo Verse - a to jako: verš, ale tohle program nebere, a přišel jsem teď na to, že když napodobím vzor s písní v německém zpěvníku, kde je Verse vysvíceno žlutě (kdežto "verš" na tomtéž místě nebyl), tedy když to celé vrátím, přepíšu na Verse, text se zobrazí (musím si to zapamatovat, a poslat časem autorům opravu, aby se to vyřešilo).

Stejně tak se to bude mít se slovem Chorus, kde mám přeloženo Sbor, ale program s lokalizací tohoto druhu nepočítá, a slovo vysvítí, a podle toho zařídí nejspíš i nějaké formátování, když to vrátím přepsáním zpátky na Chorus. Možná je takových slov víc, pak je otázkou, proč se objevují v překladovém souboru.

Není to tedy žádný karaoke editor, ale pokud se budete chtít nějaký text naučit jako básničku, můžete si jej nechat zobrazit i touto cestou. Význam této možnosti naroste, když těch textů, ať už by byly jakékoli, budete mít víc, budete v nich potřebovat rychle vyhledávat a tak podobně.

Ostatně na stránkách projektu stojí, že vývojáři softProjektoru svými silami udržují tyto tři jazykové verze Bible: anglickou (King James), ruskou a ukrajinskou; a z toho, kteří lidé za projektem stojí, se pak odvíjí i podpora pro zpěvníky; s příponou .sps. Ze stránek je ale možné stáhnout si dodatečné zpěvníky, které jsou v angličtině, němčině, ruštině a ukrajinštině; Úpravy/Spravovat databázi.../Zavést - karta Zpěvníky. A také se dají stáhnout další pozadí, na nichž se text, jehož barvu si můžete nastavit, bude zobrazovat. Jde tu o tématické kolekce obrázků ve formátech .jpg, .png, .svg.

Tady na těch dalších třech obrázcích je vidět, že využití pro OpenSong už připravených zdrojů textů písní by šlo. Ale nebylo by to bez určité námahy. Vpodstatě to znamená si každý soubor (píseň) nejprve otevřít např. v textovém editoru a vytěžit z něj text, protože o ten jde především (kdyby byly jiné zdroje - zpěvníky, tak by se bral z nich. Jde jednoduše o ten text, jen u textů připravených pro OpenSong už je nějak uspořádaný, pokud tedy pořadí nevychází z nějakého ustáleného úzu, který bychom našli v kterémkoli zpěvníku. Zkopírovat text, vložit jej do editoru písní v softProjectoru, doupravit (rozdělení na Verse, Chorus,..., protože v těch souborech pro OpenSong jsou pro toto dělení na sloky jiné zkratky, viděl jsem zatím: V, C), což znamená opět každý úsek znovu označit, vyjmout, vložit, dát do toho řád značkami pro verš, sbor (Verse, Chorus). A nakonec uložit (do databáze pro softProjector), aby se příště mohla použít celá databáze. A to je vlastně všechno, co by se v základu mělo udělat.

Ten výše uvedený postup jsem ale značně zrychlil: po otevření souboru v KWrite se zdrojovým textem bych jen označil, co se má nahradit a za co (ta hranatá závorka s následujícím V za Verse nebo Verš - to podle toho, jak dopadne to brzké řešení té věci s těmi značkami označujícími sloky písní, jak mi to po mém dopisu odepsal jeden z vývojářů programu, pak Ctrl+R, v jednom poli bych už měl natažený ten výběr, v dalším bych začal psát V a už by se mi tam načetlo, co potřebuju, klepnutí na tlačítko pro hromadné nahrazení v celém dokumentu, ručně odmazat uzavírající hranaté závorky, zkopírovat, vložit v editoru písní softProjectoru, doplnit název písně, autora, uložit, a jde se na další.

Dělám to ale tak, že nejprve připravím celou skupinu, a pak je všechny přejmenuju - jejich příponu na .txt, aby se mi v KWrite otevřel soubor při poklepání na něj, protože jinak musím soubory otevírat přes nabídku (pravé klepnutí myší).

Je jich českých pro OpenSong přes 2000 (když pominu anglické, které se dají nahrát už připravené z jiných zdrojů - těch, co jsou na stránkách projektu, pokud by tedy nešlo o to, že pro OpenSong a české a moravské, slezské zpěváky je připraven nějaký zvláštní výběr anglických písní, na který jsou už zvyklí a který umí a chtějí zpívat, a zatím nechávám stranou i slovenské atd.), rozdělené do tematických skupin, takže to vezme nějaký čas jen s přípravou, na čemž se dá dělat čas od času.

Když už ale zaměním všechna [V1], [V2] ... a [C] za Verš 1, Verš 2 ... a Sbor - čekám, že to v programu půjde v češtině celé, jen s tím musí autoři něco udělat a vydat to s touto opravou znovu, tak i kdyby s tím nic neudělali, je jednoduché nahradit všechny výskyty Verš a Sbor za Verse a Chorus, protože se celá sbírka písní ukládá do jednoho souboru (datatabáze). Už jsem si to vyzkoušel na písních pro děti (Dětské písně), kterých nejsou stovky, takže jednu databází mám hotovou. Rozdělení písní bych nechal a pro každou skupinu vytvořil její vlastní databázi, aby se pak daly dobře filtrovat. Takže by příprava šla tak rychle, jak rychle bych v kuse zvládal dělat popsané úkony.

Clementine 0.7

2011-03-27T21:47:00.014+02:00

Vyšla nová verze přehrávače hudebních souborů Clementine, který je možné instalovat ve více operačních systémech. Vývojáři si sice dali na čas, ale ne víc, než abych se nad tím více než jen na chvíli pozastavil, a dál si tím hlavu nelámal. Možná jsem jen toužil vidět to už před dvěma měsíci, ale změn v programu je celá řada, a je tedy vidět, že autoři nezaháleli. Ostatně to, že jsou pilní, jsem průběžně pozoroval, jak přibývaly nové a nové řetězce textů k přeložení.

Překlad sice snese další vylepšení, z nichž některá jsem už udělal, ale to se ukáže zase až za čas. Všiml jsem si, že u "Album artist" - "Návrhář alba", bude pro příště lepší zkusit "Výtvarník alba", a že pro "Skip count" vůbec nesedí "Přeskočit počet", ale správně to nejspíš znamená "Počet přeskočení". To kdyby se nad tím někdo zamyslel. Už jsem to opravil. Ostatně první rozumná věc, kterou jsem udělal, byla, že jsem dal pryč většinu z na začátku zobrazených sloupečků s všemožnými údaji, aby bylo okno se skladbami přehlednější. :-)

Pro zajímavost uvádím, že když jsem si na kde-apps.org všiml přidání aktualizace Clementine, hodiny ukazovaly, že jsem na to přišel 1 minutu poté, co tu novinu dali zveřejnit.

Z toho, co jsem napsal o na první pohled nedotažených překladech, ale už v překladu samém moc nezbylo. Krátce po verzi 0.7 tu máme bez dlouhého čekání verzi s opravami 0.7.1, a tím snad i drobně vylepšený překlad; i když, jak jste si jistě všimli, s některými překlady se u Clementine dlouhodobě nepočítá, čímž myslím bublinovou nápovědu k funkcím Zpět/Znovu na jednom místě, nebo položku vztahující se k počtu přidaných skladeb v nabídce, co na vás vyjukne, když na chvíli podržíte pravé tlačítko myši. ... Tak ne. Změna ve verzi pouze opravuje to, co tu už pár dní je, a nové překlady s opravami nepřináší.

Jak k tomu budu mít příležitost, přeinstaluju verzi 0.7, byť to jednoduše z hlediska hudebních zážitků bude znamenat hlavně změnu čísla verze. Základ dobrého poslechu je v umělcích, které máte ve své sbírce, a v tom, co si oni sami napsali, aby zazpívali, či co napsali jiné pro ně.

Včera jsem se třeba na videoprojekci věnované pořadu východoněmecké televize, Ein Kessel Buntes, který jsme měli možnost sledovat v sedmdesátých a osmdesátých letech prostřednictvím Intervize i u nás, mimo jiné dozvěděl, že ten zpěvák, kterého jsem do té doby možná v rádiu už někdy slyšel, příjmením Gerard, sice udělal jen jednu písničku, s níž byl v čele hitparád po celičký rok, ale ani potom jeho umělecký život neskončila, psal pro celou řadu zpěváků francouzské hudební scény.

RKWard 0.5.5

2011-03-23T19:50:00.002+01:00

Před několika dny opět vyšel RKWard, o čemž si můžete přečíst na jeho stránkách. O programu samotném jsem něco na úvod už kdysi napsal, no a prostě přibyly další funkce, čísílko verze se pohnulo směrem nahoru, a program je lepší, robustnější, výkonnější... No však to znáte.

Je to možná pro někoho už tak trochu nuda, číst stále dokola o nových programech zprávy v tomto stylu, tak to s radostí přenechme poznámkám o vydání, nejlépe pro ty, co neumí ani německy ani francouzsky v angličtině, kterou dneska s pomocí slovníku přelouská, když jen trochu chce, skoro každý. :-)

Internet na to nezajde, jako všechno ostatní se mezilidská komunikace vyvíjí, ale když si uvědomíme, že venku fouká vítr a pálí slunce, tak se náš hlad po novém, i z pocitu přesycení tím, po čem jsme poslední léta silně šli, usměrní ven do přírody. Bude dobře, když najdeme cestu k pohybu. Postačí, abysme se trochu hýbali, a všechno bude v pořádku, protože pohyb svědčí inteligenci.

A jak je dobrým zvykem vývojářů RKWardu (stejně se chovají i někteří další, zatímco jiní přesně opačně), překladatelům nedávají ani pár dní před vydáním vědět, takže překladatel může soubor doplnit a poslat, na což zase reagují dobře, až když se o tom dozví a má chuť. Samozřejmě by šlo se přihlásit do další konference, třeba i specializované na překlady, překlady k RKWardu, jestli taková existuje, a potom pravidelně promazávat svoji poštu, ale do toho se mi nechce, protože těch několik málo konferencí mi bohatě pro tento druh sportu stačí. :-) (Pozn.: A stejně jsem to udělal - prý je to jen taková málo využívaná konference, která slouží přesně k tomu účelu, aby dala překladatelům pár dní předem vědět.)

Soubor jsem doplnil, udělal z něj rkward.mo, který si v případě zájmu můžete stáhnout na obvyklém místě.

Knights 2.3.1

2011-03-23T08:31:00.003+01:00

Na kde-apps byla oznámena opravná verze 2.3.1 této šachové hry, a proto jsem se podíval, abych uviděl kolik nových textů v návaznosti na nové funkce přibylo. Svoji poslední verzi jsem neslučoval se souborem pro nadcházející KDE 4.7, ale s překladovým souborem, který se nachází ve složce s ostatními překlady v balíku programu, který je ke stažení, i když má oproti stávajícímu poslednímu stavu počtu řetězců o několik málo řetězců méně. Hra Knights má své vlastní stránky.

To jsem udělal proto, aby mi to líp sedělo pro ten případ, že jsem hodlal nainstalovat program, a nainstaloval jej. Ale i když po instalaci jsem zatím neviděl, co jsem vidět chtěl, dávám .mo soubor ke stažení, ať si s tím mohou pohrát i další. Poznámka na závěr: Jak jsem zaznamenal, David Kolibáč se Knights ujal a udělal vlastní revidovanou verzi, kterou poslal Vítovi Pelčákovi - opravil Vítem dříve opravené, a doplnil, předpokládám zbytek, ale to bude k vidění až s pravidelným novým měsíčním vydáním KDE. Uvádím to pro případ, že by někdo chtěl stáhnout tuto verzi a udělat z ní .mo soubor, aby o tom věděl.

CopyCover2

2011-03-22T17:57:00.000+01:00

Do Amaroku se dá nainstalovat ledasco, tak proč nezkusit skript, jehož název jste si přečetli výše. CopyCover2 tu je, aby kopíroval obaly hudebních alb. Jeho instalace se provádí přes správce skriptů v Amaroku a kromě následujících obrázků jsem už dál nepátral po tom, jak se tento prográmek využívá. Jeho slušné hodnocení však ukazuje, že je to pro lidi zajímavá věcička pro práci s obrázky obalů.

Smyslem tu je zkopírování obrázku obalu právě přehrávané skladby do adresáře s písničkou za použití té funkce Amaroku, kterou z internetu obaly alb natahuje, k čemuž stačí klepnout pravým tlačítkem myši a vybrat z nabídky Album -> Získat obrázek obalu. Nedíval jsem se, ale vzhledem k tomu, že, jak jsem psal, jsem zatím neobjevil jiné dialogy ke skriptu, než jaké jsou vidět na obrázcích, patrně to pak celé, když je skript ve Správci skriptů po instalaci hned povolen, pracuje samo od sebe. Autor skriptu Sylvain Paré tvrdil, že překlad do jeho rodné francouzštiny mu zabral chvilku, což mohu potvrdit. :-)

SciDAVis a QtiPlot

2011-03-16T13:15:00.001+01:00

Včera vyšel na LinuxExpresu článek s názvem QtiPlot: Vytvářejte statistiky a grafy, kde bylo kromě jiného pojednáno i o možnosti využití QtiPlotu ve školách středních a vysokých. Zaktualizoval jsem překlad obou sourozeneckých programů SciDAVis a QtiPlot, takže nyní by měl být první dojem z nich pro matematika i dítko školou povinné lepší, některé v onom článku vyobrazené odbornější texty srozumitelnější a používání těchto statistických programů jednodušší.